Posted on

Výprava Ixchel

Duben 2021.

Hora [Montaña] vypluje.

Z jednoho z domů Ixchel - matky lásky a plodnosti, babičky rostlin a zvířat, mladé i stařičké matky, ze vzteku, v jenž se proměňuje bolest zraněné a zneuctěné Země - vypluje Hora.

Jedna z mayských legend vypráví, že se Ixchel rozprostřela nad celým světem ve formě duhy, aby mu dala lekci rozmanitosti a inkluze a aby mu připomněla, že země nemá jen jednu barvu, nýbrž mnoho barev, a že všechny, aniž by přestávali být tím, čím jsou, společně osvětlují zázrak života. A ona, Ixchel, žena-duha, všechny barvy objímá a činí je svou součástí.

V horách Jihovýchodního Mexika, v tom nejstarším z nejstarších jazyků s mayskými kořeny,  vypráví Starý Antonio jeden z příběhů Ixchel, matky-luny, matky-lásky, matky-vzteku, matky-života.

„Z východu přišla smrt a otroctví. Tak se to stalo. Na tom, co bylo, nemůžeme nic změnit. Ale takto promluvila Ixchel:

,Ať život a svoboda zítra vypluje na východ ve slovech mých kostí a mé krve, mých dětí. Ať nevládne jediná barva. Ať nevládne nikdo a ať nikdo neposlouchá a ať každý je tím, čím je, s radostí. Protože bolest a utrpení přichází od těch, kteří chtějí zrcadla namísto oken, skrze které by mohli nahlédnout do světů, jimiž jsem. Vztek bude muset rozbít 7 tisíc zrcadel, než se bolest uvolní. Hodně smrti bude třeba přetrpět, než se konečně život stane cestou. Ať tedy duha korunuje domov mých dětí, horu, která je zemí mých následovníků.'

Když přišel cestou železa a ohně útlak na mayskou půdu, ts'ul2,  který přijel zdaleka, uviděl mnoho figur bohyně-duhy a tak tuto zemi pojmenoval Ostrov žen [Isla Mujeres]

Jednoho zítřejšího rána, až se bude mluvící kříž3 dovolávat ne minulosti, ale budoucnosti, popluje hora až do země ts'ul a zakotví naproti starému olivovníku, který dává stín moři a identitu těm, kteří žijí a pracují na těchto březích."

*

3. dne měsíce května 21. roku 21. století, z Isla Mujeres v mexickém Quintana Roo, vyrazí Montaña přes Atlantik na cestu, která přinese mnoho výzev a žádné výčitky. V šestém měsíci kalendáře spatří pobřeží kolem přístavu Vigo (města olivovníků) v Galicii na západním pobřeží Španělska.

*

Pokud nás nenechají vylodit, ať už kvůli covidu, migračním pravidlům, očividné diskriminaci, šovinismu nebo proto, že jsme si spletli přístav nebo hostitele, budeme připraveni.

Jsme odhodlaní tam čekat a rozložit obrovský transparent s nápisem „Probuďte se!". Chvíli počkáme, jestli si naši zprávu někdo přečte. A pak ještě chvíli, jestli se někdo opravdu probudí. A pak ještě chvíli, jestli někdo něco udělá.

Pokud Evropa zdola nebude chtít nebo moct, tak s sebou prozíravě vezeme 4 kánoe a příslušná vesla a vydáme se na cestu zpět. Jasně, asi nám to bude nějaký čas trvat, než znovu spatříme břehy domu Ixchel.

Kánoe představují 4 části našeho bytí coby zapatistů, kterými jsme:

  • Naši kulturu domorodého lidu s mayskými kořeny. Je to ta největší z našich kánoí, vejdou se do ní tři lidé. Je projevem úcty k našim předkům.
  • Dobu tajného plánování, našeho působení v ilegalitě a období povstání. Je druhou největší kánoí a je projevem úcty těm, kteří padli po 1. lednu 1994.
  • Dobu autonomie. Je třetí největší a je projevem úcty našim vesnicím, okresům a zónám, které, ve vzdoru a rebelii, pozvedli a pozvedávají zapatistickou autonomii.
  • Dobu zapatistického dětství. Je to nejmenší kánoe a je pomalována našimi dětmi tak, jak se jim chtělo.

*

Ale jestli se nám povede vylodit a slovem obejmout ty, kteří tam bojují, vzdorují a bouří se, tak přijde oslava, tanec, zpěv cumbia a boky rozechvějí zemi, oblaka i vše mezi nimi.

A na obou stranách oceánu stručná zpráva zaplaví celé elektromagnetické spektrum a kyberprostor a její ozvěnu ucítíme v našich srdcích:

вторгнення почалося
bosqinchilik boshlandi
a invasión comezou
Die Invasion hat begonnen
istila başladı
la invasió ha iniciat
l’invasione hè principiata
invazija je započela
invaze začala
инвазията е започнала
invasionen er startet
invázia sa začala
invazija se je začela
la invado komenciĝis
the invasion has started
invasioon on alanud
inbasioa hasi da
hyökkäys on alkanut
l’invasion a commencé
mae’r goresgyniad wedi cychwyn
η εισβολή έχει ξεκινήσει
tá an t-ionradh tosaithe
innrásin er hafin
l’invasione è iniziata
بدأ الغزو
êriş dest pê kiriye
iebrukums ir sācies
prasidėjo invazija
d’Invasioun huet ugefaang
започна инвазијата
bdiet l-invażjoni
de invasie is begonnen
invasjonen har startet
حمله آغاز شده است
rozpoczęła się inwazja
a invasão começou
invazia a început
вторжение началось
инвазија је започела
invasionen har börjat

“La invasión ha iniciado”.
.-.. .- / .. -. …- .- … .. — -. / …. .- / .. -. .. -.-. .. .- -.. — (v morseovce)

A možná, jen možná, Ixchel, bohyně luna, prosvětlí naši cestu a bude, stejně jako toto ráno, našim světlem a osudem.

Opravdu.

Ze Zapatistického centra pro námořní a pozemský výcvik

Semillero Comandanta Ramona. Zona Tzotz Choj.

SupGaleano

Mexiko, úplněk 26. dubna 2021

Zdroj: http://enlacezapatista.ezln.org.mx/2021/04/26/la-ruta-de-ixchel/

 

  1. Ixchel – Mayská bohyně luny, vody, narození, lékařství a pletení. Z některých mayských textů je známá jako žena-duha.
  2. Člověk španělského původu, cizinec
  3. Mluvící kříž [Cruz parlante] je jméno mayského náboženského hnutí, které bojovalo od 50. let 19. století proti záborům půdy na území dnešního státu Quintana Roo. Mayští rebelové společně se španělským důstojníkem, který se připojil na jejich stranu, trávili noc pod křížem umístěným na vrcholku stromu; kříž začal mluvit a povzbuzoval je k pokračování v boji.

https://exhibits.lib.unc.edu/exhibits/show/maya/caste-war/maya-quintana-roo

Posted on

Příprava na plavbu do Evropy

10. dubna proběhla v jednom zapatistickém caracolu ceremonie, kdy zapatistický lid symbolicky předával svým zástupkyním a zástupcům mandát zanést daleko naše slova a sdílet, co je v našich srdcích."

Malá část delegace, která se do Evropy vydává po moři, nyní stráví dva týdny v karanténě v replice lodi, kterou pro tento účel vystavěli.

17. dubna zapatisté zveřejnili informace o sedmičlenné posádce lodi zvané Hora, která 3. května zvedá kotvy a vyplouvá vstříc evropským břehům. Její posádku tvoří 4 ženy, 2 muži a 1 další.

Takže první rostlina, která se zahnízdí na evropské půdě (samozřejmě tedy pokud nás nechají vůbec vystoupit), nebude od muže, ale ani od ženy. Bude od další.

Věrni tomu, co by zesnulý SupMarcos nazval ,fackou černou punčochou celé heteropatriarchální levici,' jsme se rozhodli, že jako první vystoupí právě Marijosé.

Jakmile vstoupí oběma nohama na evropské území a přestane se jí motat hlava, vykřikne:

,Vzdejte se, bledé heteropatriarchální tváře, co pronásledujete odlišné!'

Ne, dělám si srandu. Ale nebylo by v pořádku, kdyby řekla právě tohle?

Místo toho, jakmile vkročí na evropskou půdu, prohlásí zapatist/k/a Marijosé slavnostním hlasem:

,Jménem zapatistických žen, dětí, mužů, starších a samozřejmě dalších prohlašuji, že tato země, kterou její obyvatelé dosud nazývají Evropou, ponese odteď jméno SLUMIL K´AJXEMK´OP, což znamená ,Vzpurná Země' anebo ,Země, která nerezignuje, která nepolevuje." A tak ji budou znát jak místní tak cizí, dokud zde bude někdo, kdo se nevzdá, kdo se nezaprodá, kdo neustupuje.'"

ESCUADRÓN 421

 

Posted on

Zapatistická autonomie

Informace k benefiční deskové hře

Hra je založená na spolupráci namísto soupeření, společně usilujeme o dosažení třinácti zapatistických požadavků: půda, práce, bydlení, strava, zdraví, vzdělání, demokracie, svoboda, spravedlnost, nezávislost, mír, informace a kultura.

Abychom jich dosáhli, musíme se dohodnout, jakým způsobem budeme spravovat caracoly, a společně čelit hrozbám: útokům zlé vlády a paramilitárních skupin, megaprojektům, přírodním katastrofám, militarizaci..

Dynamika hry spočívá v rozhodování ohledně dělby práce a nakládání se zdroji v rámci jednotlivých caracolů, v zajišťování vlastní obživy, zdravotní péče, vzdělávání atd., dosáhnutí třinácti požadavků s omezenými zdroji (v tom tkví náročnost hry) a ve vzájemné podpoře mezi jednotlivými hráči / hráčkami, která symbolizuje spolupráci mezi caracoly.

Hra je navržená Pablem Garaizarem, autorem her Moon a Archers of Nand, a graficky zpracovaná mexickým umělcem známým jako Gran Om.

Balení bude obsahovat instrukce v různých jazycích včetně češtiny.

Veškerý zisk z prodeje (přibližně 26€ za kus) bude použit na financování zapatistické cesty "Za život."

Jak si můžete hru objednat:

  1. Napište na email blackseeds@riseup.net. Uveďte počet kusů her, své jméno, telefon a zda si hru vyzvednete v Praze (Roleta39), v Brně (3 Ocásci), či vám ji pošleme přes zásilkovnu (uveďte adresu pobočky)
  2. Do konce dubna uhraďte částku 40€ (podle aktuálního kurzu cca 1050,-) na účet 2801955025/2010. Do poznámky pro příjemce prosím napište "Hra - jméno, na které jste hru objednávali v mailu". Pokud chcete hru zaslat přes zásilkovnu, k částce připočítejte 70Kč.
  3. Hry by do Čech měly fyzicky dorazit během května / června. Ozveme se vám mailem nebo telefonicky.

¡Viva la autonomía zapatista!

 

 

Posted on

Část druhá: Hospoda

Kalendář? současný. Místo? kdekoliv na světě.

Sám dost dobře nevíte proč, ale kráčíte ruku v ruce s malou holčičkou. Zrovna se jí chcete zeptat, kam že to vlastně jdete, když se objevíte před velkou hospodou. Obrovský světelný nápis, podobný těm v kině, hlásá: „Historie s velkým H. Bar" a pod tím drobnějším písmem: „Ženám, dětem, domorodým lidem, nezaměstnaným, dalším (1), důchodcům, migrantům a všem neschopným vstup zakázán." Čísi bílá ruka k tomu ještě dodala: „In this place Black lives does not matter" a jiná mužská ruka připsala: „Ženy mohou vstoupit, pokud se budou chovat jako muži." Kolem celé budovy leží těla mrtvých žen všech věkových kategorií a soudě podle jejich otrhaných šatů i všech společenských tříd. Oba se odevzdaně zastavíte. Pootevřenými dveřmi nahlédnete dovnitř; díváte se na dav mužů a žen s mužskými manýry. Na baru stojí muž třímající baseballovou pálku, kterou výhružně mává ze strany na stranu. Dav je očividně rozdělen, na jedné straně sálu lidé tleskají, na druhé nesouhlasně bučí. Všichni jsou zřejmě opilí: zuřivé pohledy zarudlých tváří, sliny stékající po bradě.

Přistoupí k vám muž, o kterém předpokládáte, že tam pracuje, a ptá se vás:

„Chcete jít dovnitř? Můžete si vybrat stranu, která se vám víc líbí. Chcete tleskat nebo kritizovat? Vlastně moc nezáleží na tom, na kterou stranu se přidáte, v obou případech budete mít spoustu sledujících, lajků, palečků nahoru a lidí, kteří vám budou tleskat. Jestli přijdete s něčím důmyslným, stanete se slavným, ať už jste pro nebo proti. Vlastně to ani nemusí být nic moc chytrého, stačí, když budete hodně hlučný. A nezáleží ani na tom, jestli to, co křičíte, je pravda nebo lež, hlavně že kričíte dost nahlas."

Zvažujete nabídku. Zní to lákavě, zvlášť teď, když vás nesleduje ani pes.

„Je to nebezpečné?" ptáte se nesměle.

Vyhazovač vás uklidňuje: „Ale v žádném případě, tady vládne beztrestnost. Podívejte se na toho s tou pálkou. Pořád dokola opakuje nějaké nesmysly, někteří mu tleskají a jiní mu oponují jinými nesmysly. Až skončí, někdo ho tam vystřídá. Už jsem vám přece říkal, že není potřeba být chytrý. Ba co víc, tady je inteligence spíše překážkou. Vzmužte se. Tady zapomenete na všechny nemoci a  katastrofy, na bídu, na vládu a její lži, na problémy zítřka. Tady na realitě moc nezáleží. Tady záleží jen na tom, co je zrovna v kurzu.

Ptáte se: „Ale o čem to diskutují?"                                                                

„Ach, o čemkoliv. Obě strany řeší jen povrchní hlouposti a banality. Tvořivost tam nehledejte," odpovídá hlídač, zatímco se bázlivě poohlíží směrem k horní části budovy.

Holčička sleduje jeho pohled, ukáže na vršek budovy, kde je celé horní patro ze zrcadlového skla, a ptá se:

„A ti nahoře jsou pro, nebo proti?"

 „Ach ne," odpoví muž a potom šeptem dodá: „To jsou majitelé hospody. Nemusí se tady ani ukazovat, ale všichni jednoduše dělají, co oni řeknou." 

Venku, o kousek dál po cestě, po které jste přišli, vidíte skupinku lidí, o kterých předpokládáte, že neměli zájem vstoupit a pokračovali dál. Další skupinka znechuceně vychází z hospody, slyšíš jak kdosi mumlá „těžko tam uvniř hledat nějaký smysl" a „spíš než Historie by se to tam mělo jmenovat Histerie." Smějí se a odcházejí.

Dívka na vás pohlédne. Váháte.

Řekne vám: „Můžeš tu zůstat nebo pokračovat. Ale přijmi zodpovědnost za své rozhodnutí. Svoboda netkví jen v možnosti se rozhodnout, co dělat, a pak to dělat. Je také v přijmutí zodpovědnosti za to, co děláme, a za naše rozhodnutí."

Aniž byste se rozhodl, ptáte se holčičky: „A kam jdeš ty?"

„Domů," řekne dívka a natahuje své malé ručičky k obzoru jakoby chtěla říct „do světa."

Z hor mexického jihovýchodu.

 

SupGaleano

Jsme v Mexiku, je rok 2020, prosinec, svítá, je zima a měsíc v úplňku překvapeně hledí, jak se hory formují, vykasávají si své naguas (2) a pomalu, velmi pomalu se dávají do pohybu.

 

Z deníku Kočkopsa: Esperanza vypráví Defense svůj sen

„Takže, spím a něco se mi zdá. Vím jistě, že se mi to zdá, protože spím. A vidím, že jsem hodně daleko. Jsou tam ženy, muži a další, kteří jsou opravdu hodně jiní. To znamená, že je neznám. Mluví jazykem, kterému nerozumím. Mají různé barvy a odlišné způsoby. Dělají pořádný rámus. Zpívají a tančí, mluví, diskutují, pláčí, smějí se. Nic z toho, co vidím, mi není povědomé. Jsou tam velké i malé budovy. Jsou tam stromy a rostliny jako tady, ale jiné. A jídlo je taky jiné. Všechno je zvláštní. Ale nejpodivnější na tom všem je, a netuším proč tomu tak je, že vím, že jsem doma." 

Esperanza tiše čeká. Defensa Zapatista dokončí poznámky ve svém zápisníku, podívá se na Esperanzu a po pár vteřinách se jí zeptá:

„Umíš plavat?"

Opravdu.

Mňau-Haf.

 

Poznámky:

  1. otroas
  2. tradiční sukně/šaty
Posted on

Ty, které už nejsou

JEJICH PŘÍBĚHY.

JEJICH RADOSTI A JEJICH SMUTKY.

JEJICH BOLESTI A JEJICH VZTEK.

JEJICH ZAPOMNĚNÍ A JEJICH VZPOMÍNKY.
JEJICH SMÍCH A JEJICH SLZY.

JEJICH PŘÍTOMNOST A JEJICH ABSENCE.

JEJICH SRDCE.

JEJICH NADĚJE.

JEJICH DŮSTOJNOST.

JEJICH ČAS.
TEN, KTERÝ TU STRÁVILY.
TEN, KTERÉ JIM ZBÝVAL A KTERÝ JIM DLUŽÍME.

JEJICH KŘIK.

JEJICH TICHO.

A TO PŘEDEVŠÍM, JEJICH TICHO.

VY HO NESLYŠÍTE?
VY SE V NĚM NEPOZNÁVÁTE?

ŽENY, KTERÉ BOJUJÍ.
ANO, MY.

ALE PŘEDEVŠÍM ONY.
TY, KTERÉ UŽ NEJSOU.
A PŘESTO JSOU TU S NÁMI.

PROTOŽE NEZAPOMÍNÁME.
PROTOŽE NEODPOUŠTÍME.
ZA NĚ A S NIMI - BOJUJEME.

Domorodé zapatistické ženy.

  1. března 2021
Posted on

Část třetí: Poslání

O tom, jak se Defensa Zapatista snaží vysvětlit Eperanze, co je posláním zapatismu, a další veselé úvahy.

„Tak, a teď ti vysvětlím něco velice důležitého. Ale nedělej si poznámky, je potřeba, aby sis to uložila do paměti. Protože zápisník člověk snadno někde zapomene, ale hlavu, tu s sebou nosíš pořád."

Defensa Zapatista přechází ze strany na stranu, tak jak to dělal zesnulý Marcos, když vysvětloval něco velmi důležitého. Esperanza sedí na kmeni padlého stromu, pod zadek si prozíravě položila kus igelitu; kmen je totiž vlhký, porostlý mechem, houbami a suchými větvičkami.

„Myslíš, že je možné vidět, kam dojdeme naším bojem?", vypraví ze sebe Defensa Zapatista a malýma ručičkama přitom ukazuje neznámo kam.

Esperanza promýšlí odpověď, ale je zřejmé, že Defensa Zapatista položila řečnickou otázku, což znamená, že ji nezajímá odpověď, ale další otázky, které z té první vyplývají. Defensa Zapatista si myslí, že tím následuje vědeckou metodu.

„Nejde ani tak o to kam dojít, spíš o to najít cestu. Protože když tam žádná cesta nevede, pak je potřeba ji vytvořit, jinak to nejde," ohání se dívka mačetou. Těžko říct kde ji vzala, ale jsem si jistý, že ji někdo někde postrádá. 

„Takže náš problém se změnil, co nás teď zajímá nejvíce je tedy cesta. Protože, když tam, kam chceme jít, nevede žádná cesta, musíme to nějak vyřešit. Co tedy budeme dělat když nevede žádná cesta tam, kam chceme jít?"

Esperanza sebevědomě odpoví: „Počkáme, až přestane pršet, abychom nezmokli, až tu cestu budeme vytvářet."

Defensa se chytne za hlavu a zničí tak účes, který ji předtím maminka chystala nejméně půl hodiny. „Ne!"

Esperanza chvíli váhá a nakonec se osmělí:  „Už vím: namluvíme Pedritovi, že tam, kam chceme jít, jsou karamelky, ale že tam nevede žádná cesta. A že první, kdo cestu najde, je může všechny sníst."

Defensa reaguje: „Zase si budeme říkat o pomoc těm zatraceným mužům? Nikdy! Uděláme to samy, coby ženy, kterými jsme."

„Jasně," říká Esperanza, „a třeba tam nakonec opravdu bude čokoláda."

Defensa pokračuje: „Ale, co když se ztratíme, až budeme prošlapávat cestu?"

Esperanza odpovídá: „Budeme křičet o pomoc? Odpálíme nějakou rachejtli nebo zatroubíme na velkou mušli, aby nás slyšeli ve vesnici a přišli nás zachránit?"

Defensa pochopí, že Esperanza chápe téma příliš doslovně a navíc to vypadá, že s ní souhlasí všichni, kdo stojí okolo. Třeba Kočkopes se mlsně olizuje při představě hrnce plného čokolády na konci duhy, zatímco jednooký kůň doufá, že by tam taky mohla být kukuřice se solí nebo aspoň přetékající hrnec plastových lahví. Calamidad nacvičuje choreografii nazvanou „pas de chocolat," kterou pro ni navrhl SupGaleano a která spočívá v tom, že se „nosorožčím" stylem vrhá na hrnec.

Elías Contreras hned na začátku výslechu vytáhl pilník a brousí si svou mačetu z obou stran.

O kus dál pak zvláštní tvor, nápadně podobný broukovi a s cedulí „Říkejte mi Izmael" v ruce, diskutuje se Starým Antoniem o výhodách nepohyblivosti na pevné zemi a takto argumentuje: „Ano, vážený Kvikvegu, žádná bílá velryba se přístavu nepřiblíží." (1) Starý domorodý zapatista, nedobrovolný učitel generace, která povstala ve zbrani v roce 1994, si ubalí cigaretu a pozorně poslouchá broukovy argumenty.

Holčička Defensa Zapatista si uvědomuje svou složitou situaci, kdy je, podobně jako věda a umění , zřejmě nepochopena. Jako pas de deux bez objetí usnadňující pirouettes a bez podpory pro porté; jako film uvězněný v plechovce čekající na pohled, který ho vysvobodí; jako přístav bez lodě; jako cumbia hledající boky, které bude moci rozhoupat a dát jim účel; jako Cigalova konkávní bez konvexní (2); jako Luz Casal cestou na schůzku slíbené květiny (3), Jako Louis Lingg bez punkových bomb (4); jako Panchito Varona hledající někde mezi akordy ukradený duben (5), jako ska bez slamu, jako oříšková zmrzlina bez Supa, který by jí udělil vyznamenání.

Defensa je sice obrana, ale je také zapatistka a tak se tím nenechá vyvést z míry. Se vzdorem a rebelií hledá pohledem pomoc Starého Antonia.

„Bouře se nezastaví před ničím, zasáhnou moře i zemi, oblohu i půdu. Vnitřnosti Země se svírají a trpí lidé, rostliny i zvířata. Nezáleží na jejich barvě, velikosti, na jejich způsobech," říká Starý Antonio tlumeným hlasem.

Všichni mlčí, polovina z úcty, polovina hrůzou.

Starý Antonio pokračuje: „Ženy a muži se ukrývají před větry, dešti a zničenou půdou a čekají, až přejdou, aby viděli, co zbylo a co je pryč. Ale země dělá víc, připravuje se na později, na to, co přijde. A začíná se měnit. Matka Země nečeká s rozhodováním, co dělat, až se přežene bouře, ale raději začíná budovat už dlouho předtím. Proto moudří říkají, že ráno nepřichází jen tak zničehonic během okamžiku, ale že už dávno číhá ukryté ve stínech, a ti, kteří se umí dívat, ho nachází v trhlinách noci. Proto muži a ženy kukuřice, když sází na svých polích, sní při tom o tortilách, atole, pozolu, tamales a marquesote (6). Ty ještě nejsou, ale oni vědí, že budou a to vědomí je vede k práci. Vidí svou práci a její plody ještě dlouho předtím, než se semínka dotknou půdy.

Když muži a ženy kukuřice pozorují svět a jeho bolesti, vidí také svět, který bude potřeba vystavět a  hledají k němu cestu. Mají tři pohledy. Jeden pro minulost; druhý pro to, co je teď; třetí pro to, co přijde. Takto ví, že sází poklad: pohled samotný."

Defensa nadšeně souhlasí. Rozumí, že Starý Antonio rozumí argumentu, který se jí nepovedl vysvětlit. Dvě generace vzdálené v kalendáři a místě staví most, přes který se dá přijít i odejít. Jako po cestách.                

 „Správně!", takřka vykřikla dívka a láskyplně pohlédla na starého muže.

A pokračuje: „Když už tedy víme, kam jdeme, znamená to také, že víme, kam jít nechceme. Takže s každým krokem se vzdalujeme jedné cestě a blížíme se k jiné. Ještě tam nejsme, ale cesta, kterou jdeme, nám ukazuje cíl. Jestli chceme jíst tamales, nebudeme sázet dýně."

Celé publikum učiní pochopitelné gesto znechucení nad představou strašné dýňové polévky.

„Přečkáváme tedy bouři s tím, co už známe, ale připravujeme se na to, co bude následovat. A připravujeme se na to už teď. Proto musíme své slovo zanést daleko. Nezáleží na tom, že ten, kdo ho vyslovil, už třeba nebude, jde o to, aby se semínko dostalo na úrodnou půdu a aby se mohlo dále rozvíjet tam, kde je. Naše slova musí podporovat další. To je tedy naším posláním: být semínky, která hledají další semínka," shrnula to Defensa Zapatista a s otázkou „rozumíš tomu?" se obrátila na Esperanzu.

Esperanza se postaví a se vší důstojností svých devíti let vážně odpoví:

„Ano, jasně že jsem pochopila, že zemřeme mizernou smrtí."

A téměř okamžitě dodá: „Ale uděláme to tak, aby to stálo za to."

Všichni tleskají.

Aby dal význam slovům „aby to stálo za to," vytáhne Starý Antonio z tašky pytlík čokoládových „pusinek".                                                                        

Kočkopes jich prackou hned několik ukořistí, jednooký kůň se raději drží své plastové lahve.

Elías Contraras z vyšetřovací komise EZLN zopakuje tichým hlasem: „uděláme to tak, aby to stálo za to," a s láskou si vzpomene na bratra Samira Florese a na ty, kteří, ozbrojeni jen svou důstojností,   čelí uřvanému zloději vody a života, jenž se schovává za zbraněmi dozorce, toho, který se svým blábolením snaží zakrýt vlastní slepou poslušnost nejvyššímu Vůdci: nejdřív penězům, pak dalším penězům a penězům na konec. Žádná spravedlnost, žádná svoboda a ani žádný život.

Brouk začíná vyprávět o tom, jak ho čokoládová tyčinka zachránila od smrti v sibiřské stepi, cestou ze země Sámů (7) - kde zpíval Yoik (8) - na území Selkupů (9), kam přišel uctít cedr, strom života. „Šel jsem se učit, vždyť od toho jsou cesty. Protože vzpoury a rebelie nejsou méně důležité a hrdinské jen proto, že jsou daleko," říká, zatímco se snaží svými mnoha nožičkami vysvobodit z alobalového vězení kus čokolády. Zatleská a zhltne ho, oboje ve stejnou chvíli.

Calamidad pochopila, že je potřeba přemýšlet nad tím, co přijde, a tak s ručkama umazanýma od čokolády nadšeně zvolala: „Jdem si hrát s praženou kukuřicí!"    

 

-*-

Ze Zapatistického centra pro námořní a pozemský výcvik                                                           

El SupGaleano vedoucí workshop „Internacionalistického blití"

Mexiko, prosinec 2020

 

Z deníku Kočkopsa: Poklad je to jiné

„Když skončil, podíval se na mě svým jediným okem a pravil: ,očekával jsem vás, Done Durito. Vězte, že jsem posledním opravdovým žijícím pirátem na světě. Říkám ,opravdovým,' protože dnes tu máme spoustu ,pirátů,' kteří kradou, zabíjí, ničí a drancují ze svých finanční center a velkých vládních paláců aniž by se dotkli vody, když nepočítáme tu v jejich vířivkách. Toto je vaše poslání (a předává mi starý pergaminový svitek). Najděte poklad a uschovejte ho na bezpečném místě. Teď mě omluvte, ale musím zemřít.' S posledním slovem nechal starý pirát spadnout svou hlavu na stůl. Ano, byl mrtvý. Papoušek zamával křídly a vyletěl oknem se slovy ,Mrtvý je vyhnanec Mytilene, mrtvý bastard - syn ostrova Lesbos, mrtvá je pýcha Egejského moře. Otevři svých 9 bran, obávané peklo, a nech v sobě spočinout velkého Barbarossu. Našel již toho, kdo bude nyní kráčet v jeho šlépějích. Spí již ten, pro kterého byl oceán pouhou slzou, pod černým štítem vypluje nyní hrdost opravdových pirátů.' Za okny se táhnul švédský přístav Göteborg a někde v dálce plakala nyckelharpa (10)."

 

Don Durito de la Lacandona, říjen 1999.

 

  1. „Říkejte mi Izmael" je první větou známého románu Hermana Melvilla Bílá velryba. Kvikveg je další postavou v knize. Comandante Ismael byl pak jedním ze zakládajících členů EZLN, shodou okolností zemřel 20.1.2021, měsíc po vydání tohoto textu a v den jeho překladu do češtiny.
  2. Concavo y convexo (konkávní a konvexní) je název milostné písně známého zpěváka flamenca Diega el Cigaly.
  3. La flor prometida (Slíbená květina) je písní španělské pop zpěvačky Luz Casal.
  4. Louis Lingg and the bombs je francouzská anarchopunková kapela pojmenovaná po chicagském anarchistovi Louisi Linggovi, odsouzeném v roce 1887 k smrti za výrobu bomb použitých během nepokojů na Haymarket Square. Lingg spáchal ve vězení sebevraždu za pomoci výbušnin.
  5. Quién me ha robado el mes de abril (Kdo mi ukradl měsíc duben) je píseň známého španělského producenta Panchita Varony zpívaná hudebníkem Joaquínem Sabinou.
  6. tradiční mexické pokrkmy z kukuřice
  7. Sami jsou domorodí lidé, kteří tradičně obývají území dnešního severního Norska, Švédska, Finska a Ruska. V Češtině jsou známí jako Sámové nebo také Laponci.
  8. Yoik je tradiční forma zpěvu Sámů.
  9. Selkupové jsou původní lidé žijící na území dnešního Ruska, jejich tradiční území leželo mezi řekami Ob a Janisej. Stromy hrají v jejich mytologii důležitou roli.
  10. nyckelharpa - tradiční švédský hudební nástroj
Posted on

Část čtvrtá: Vzpomínka na to, co přijde

Říjen 2020

35 říjnů nazpátek.

Starý Antonio pozoruje, jak ohýnek vzdoruje dešti. Pod promáčeným slaměným kloboukem si od uhlíku zapaluje balenou cigaretu. Oheň se čas od času musí schovat pod doutnající kládu, ale vítr mu pomáhá a svým dechem dovádí rudnoucí uhlíky k zuřivosti.

Tábořiště se jmenuje Watapil (1) a nachází se v pohoří Sierra Cruz de la Plata, které se tyčí mezi vlhkými rameny řek Yataté a Perlas. Píše se rok 1985 a říjen vítá skupinu bouří, která předznamenává její budoucnost. Vysoký mandlovník (který později dá této hoře nové jméno v povstaleckém jazyce) soucitně shlíží na tutu malou, maličkou, bezvýznamnou skupinu žen a mužů, která se mu choulí u nohou. Pohublé tváře, seschlá pleť, upřené pohledy lesknoucích se očí (snad od horečky, tvrdohlavosti, strachu, blouznění, hladu, nedostatku spánku), rozervané hnědé a černé oblečení, boty nesčetněkrát spravované pomocí liány, která marně předstírá, že zvládne udržet podrážku na svém místě.

Pomalu a tichým hlasem, který je přes hukot bouře jen stěží slyšet, hovoří Starý Antonio jako kdyby mluvil sám se sebou:

Vládce znovu přijde a bude nám, barvě země, vnucovat svá tvrdá slova, své JÁ, které je vrahem rozumu, své úplatky převlečené za almužnu.                                                                                        

Přijde den, kdy se smrt oblékne do svých nejkrutějších šatů. Její kroky bude zdobit skřípot ozubených kol stroje, který nakazí všechny cesty a který, i když tvrdí, že přináší prosperitu, zasévá jen ničení a zkázu. Kdo se opováží postavit do cesty tomuto hluku, který děsí zvířata i rostliny, bude zavražděn - jak v životě, tak ve vzpomínkách. Nejprve olovem, potom skrze lži. Noc tak bude ještě temnější. Bolest bude déle trvat. Smrt bude smrtelnější.      

 Aluxo´ob (2) vzburcují Matku Zemi a takto zvolají: ,přichází smrt, matko, a zabíjí.'

Matka Země, ta první ze všech, se probudí - vytrhne ze spánku papoušky a tukany - a požaduje krev svých strážců a strážkyň. Obrací se na své potomstvo a takto k němu promlouvá:

,Nechť se jdou někteří z vás vysmát vetřelci. Nechť dají některé vědět svým pokrevním bratrům a sestrám. Nenechte se vyděsit vodou, nenechte se odradit chladem ani horkem. Otevřete cesty tam, kde žádné nejsou. Zdolejte řeky a moře. Plujte po horách. Létejte mlhou i deštěm. Buďte nocí i dnem a za úsvitu běžte a vzburcujte vše živé. Mnoho je mých jmen a barev, ale jen jedno je mé srdce a má smrt bude smrtí všeho. Nestyďte se za barvu kůže, kterou jsem vám dala, ani za slova, která jsem zasadila do vašich úst, ani za svou velikost, díky které jste mi blízko. Dám světlo vašim očím, bezpečí vašim uším a sílu vašim nohám a pažím. Nebojte se odlišných barev a způsobů, ani neznámých cest. Protože jediné je srdce, které jste po mně zdědili, jediné je porozumění a jediný je pohled.'

Poté, v obležení Aluxo´ob, se stroje smrtícího podvodu rozpadnou, a spolu s nimi se rozbije i jejich chamtivost a pýcha. A mocní pozvou své lokaje z jiných národů, aby zničené stroje smrti znovu poskládali. Prohlédnou si jeho vnitřnosti a takto promluví: ,vždyť jsou plné krve'. Snaží se tento příšerný zázrak nějak vysvětlit a tak svým šéfům oznámí: ,nevíme,proč tomu tak je, víme jen, že je to krev pocházející z krve původní.

A poté bude zlo pršet samo na sebe, ve velkých domech, kde se Mocný opíjí a zneužívá. V jeho državách zavládne bezpráví, z jeho pramenů poteče místo vody krev. Jeho zahrady zchřadnou a zchřadnou i srdce těch, kteří pro něj pracují a kteří mu slouží. Mocný si přivede další vazaly z jiných zemí, aby je mohl využít. A zrodí se nenávist mezi rovnými, nenávist živená penězi. Budou mezi sebou bojovat a smrt a zkáza rozdělí ty, kteří sdílejí bolest a historii.

Ti, kteří dříve na této zemi žili a obdělávali ji, se na půdě a oblohách svých předků promění v otroky a sluhy Mocného a uvidí, jak neštěstí vchází do jejich domovů. Jejich dcery a synové se ztratí, udušení v hnilobě korupce a zločinu. Vrátí se právo první noci (3), v němž peníze zabíjí lásku a nevinnost. Novorozenci budou vyrváni z náručí svých matek a jejich čerstvým masem budou velcí Páni ukájet svou ničemnost a krutost. Kvůli penězům pozvedne syn ruku proti svým rodičům a jejich domov se zahalí do smutečního hávu. Dcera se ztratí v temnotě a smrti, její život a bytí padne za obeť Pánům a jejich penězům. Neznámé nemoci zaútočí na ty, kteří prodali svou důstojnost a důstojnost svých bližních za hrst drobných, ty, kteří zradili svůj lid, svou krev a svou historii a ty, kteří vytvářeli a šířili lži.

Matka Ceiba (4), která podpírá světy, vykřikne tak hlasitě, že i ta nejvzdálenější hluchota uslyší její zraněný nářek. A 7 vzdálených hlasů se jí přiblíží. A 7 vzdálených paží ji obejme. A přidá se k ní 7 vzdálených pěstí. A Matka Ceiba nadzvedne své spodničky a jejich tisíc nohou nakopne a rozhází kovové cesty. Obrovské stroje na kolech zmizí z železných cest. Voda vyteče z řek a jezer a i samotné moře bude řvát vztekem. Vnitřnosti půdy a nebes se otevřou ve všech světech.                                                                                 

A poté ta ze všech nejvíc první, Matka Země, povstane a vezme si zpět svůj domov a své místo. A pyšnými budovami Moci začnou prorůstat rostliny a stromy, nastěhují se do nich zvířata a spolu s jejich srdci znovu ožije Votán Zapata, který je strážcem a srdcem lidu. A jaguár bude znovu vládnout starodávným stezkám, těm, kterým chtěly vládnout peníze a jejich lokajové.

A Mocný zemře ve chvíli, kdy se jeho pyšné ignorantství zhroutí, aniž by vydalo zvuk. Až se svým posledních výdechem Vládce pochopí, že už není ničím víc než pouhou zlou vzpomínkou ve světě, který se vzbouřil a vzdoroval smrti, jíž jeho vláda šířila.

A říká se, že tato slova jsou vyprávěna těmi mrtvými, kteří zemřou znovu, ale tentokrát proto, aby mohli žít.                                                

Nechť tedy tato slova znají v horách i údolích, nechť mu rozumí v kaňonech i na planinách, ať je stále dokola opakuje pták tapacaminos (5), aby jimi povzbudil spřízněná srdce, ať ho déšť i slunce zasadí do pohledu těch, kteří obývají tuto půdu, a ať ho vítr zanese daleko a nechá ho zahnízdit v bratrských myšlenkách.                                                                                                                                   

Protože tuto zemi i oblaka čekají strašlivé a nádherné věci. 

A jaguár bude znovu vládnout starodávným stezkám, těm, kterým chtěly vládnout peníze a jejich lokajové." 

Starý Antonio se odmlčí a spolu s ním ustane i déšť. Nic nespí. Všechno sní.

-*-

Z hor Jihovýchodního Mexika

SupGaleano, říjen 2020

 

Z deníku Kočkopsa: Část II: Kánoe (6)

Rád bych vám připomněl, že rozdělení na země slouží pouze k tomu, aby dalo význam zločinu „pašování" a smysl válkám. Je zřejmé, že existují přinejmenším dvě věci, které mají větší moc než hranice: tou první je zločin, který v přestrojení za modernost šíří bídu do celého světa., tou další je pak naděje, že stud budeme znát jen tehdy, když popleteme taneční krok a ne pokaždé, když pohlédneme do zrcadla. Abychom skoncovali s tím prvním a pomohli vzkvétat tomu druhému, je potřeba jen bojovat a být lepšími. Zbytek bude následovat samo a je tím, co zaplňuje knihovny a muzea. Není potřeba dobývat svět, stačí ho znovu vybudovat. Dobře, tak tedy na zdraví a vězte, že pro lásku je postel jen záminkou, melodie pro tanec jen ozdobou a národnost v boji jen čistě náhodnou okolností.

Don Durrito de la Lacandona, 1995

SubMoy navrhuje Maxovi, ať zkusí použít balzové dřevo („korek", jak se mu tady říká), ale námořní inženýr s ním nesouhlasí, protože čím lehčí by prý byla, tím snadněji by se nechala odnést proudem. „Vždyť jsi říkal, že v moři proud není." „Ale co kdyby byl," brání se Maxo. SubMoy oznamuje ostatním členům výboru, že bude následovat další test: kánoe.

Začali vytesávat. Pomocí sekyr a mačet pomalu dávali kládám, které měly původně posloužit jako dřevo na zátop, námořní vzhled i funkci. Jelikož se SubMoy na chvíli vzdálil, zeptali se SupGaleana, jestli mají čluny také pojmenovat. El Sup zrovna pozoroval, jak se Monarca hrabe ve starém dieselovém motoru, a tak jen roztržitě odpověděl: „Jo, jasně."

Na boky kanoí tedy začali tesat a malovat pečlivě promyšlená a smysluplná jména. Na jedné stálo: „El Chompiras Námořník a Skokan přes kaluže" (7). Na další: „Internacionalista. Jedna věc je jedna věc a druhá věc je dont fuck me, kámo." Na jiné pak „Za chvíli jsem tam, lásko." a „to jde za nimi, kvůli čemu mě teda zvali?" (7). Skupina „Jacinto Canek" (8) pak pokřtila svou kanoi „Jean Robert" (9), což byl jejich způsob, jak ho přimět, aby je na jejich cestě doprovodil.

Na jedné vzdálenější jste mohli číst „Proč plakat, když jediné, co nám zbývá, je slaná voda" a pod tím pokračování drobným písmem: „Tato loď je dílem Námořní komise Autonomního zapatistického povstaleckého okresu (MAREZ) nesoucí název ,Kritizují nás za to, že dáváme caracolům a MAREZ moc dlouhá jména, ale nám se to tak líbí' a Rady dobré vlády ,Nám taky'. Produkt s omezenou trvanlivostí. Spotřebujte do: záleží. Naše lodě se nepotápí, ale prochází jim záruční doba, což není to samé. Stavitele kanoí a muzikanty si můžete najmout v Centrech autonomní zapatistické vzpoury a vzdoru (CRAREZ) (nezahrnuje marimbu ani hudební aparaturu, protože co kdyby se loď potopila, pak by přestala fungovat - ale klidně vám sami rádi zazpíváme, víceméně, no záleží. Tato kánoe je k mání pouze na burze odporu. Pokračování na následující kanoi..." (jistě, museli jste celou kanoi několikrát obejít a občas i nahlídnout dovnitř na vnitřní stěny, abyste celé její „jméno" přečetli a ano, máte pravdu, nepřátelské ponorce by přepsání jména lodě určené k potopení zabralo tolik času, že by mezitím v pohodě stihla zakotvit u evropských břehů.

Zatímco otesávali další klády, rozšířily se zprávy o jejich počínání. Milovaný Amado o něm vyprávěl Pablitovi, který to vyprávěl Pedritovi, který informoval Defensu Zapatista, která si o tom promluvila s Esperanzou, která se o tom se slovy „nikomu to neříkej" svěřila Calamidad, která to vyzvěděla své mámě, která to přednesla na schůzce „žen, kterými jsme."

Když se SupGaleano dozvěděl, že jsou ženy na cestě, pokrčil rameny, podal Monarcovi ráčnu (které se zde říká „španělský klíč") a vyplivl kousky náústku své dýmky.

Po chvíli dorazil Jacobo. „Poslouchej, Galeano, bude SubMoy pryč dlouho?

„Netuším," odpověděl SupGaleano a sklesle přitom hleděl na svou rozbitou dýmku.

Jacobo: „A ty víš, kolik lidí má jet?"

SupGaleano: „Ještě ne, Evropa zdola nám zatím neodpověděla, kolik nás mohou ubytovat. Proč?"

Jacobo: „No, protože... víš co, radši se pojď podívat."

Při pohledu na zapatistickou „flotilu" zničil SupGaleano další dýmku. Na břehu řeky stálo v řadě šest kánoí s výstředními jmény a všechny byly plně naložené květinami a květináči.

„A tohle?" zeptal se SupGaleano řečnicky.

„To jsou zavazadla soudružek," odpověděl Ruben rezignovaně.

El Sup: „Jejich zavazadla?"

Ruben: „Ano, přišly, naložily všechny ty kytky a než odešly, stačily jen říct, že se nám to bude hodit. A pak přišla jedna holčička, nevím jak se jmenuje, ale ptala se, jestli ta cesta bude dlouhá, jestli nám prý bude dlouho trvat dostat se tam, kam chceme. Zeptal jsem se jí, proč se ptá, jestli její maminka také odjíždí, a ona že ne, ale že by s námi chtěla na cestu poslat maličký strom v květináči, abychom si, jestli bude cesta dlouho trvat a on mezitím stačí vyrůst, pod ním mohli dát pozol ve stínu, kdyby bylo moc ostré slunce."        

„Ale vždyť jsou všechny stejné," ozval se SupGaleano (a myslel tím samozřejmě květiny).

„Ne, nejsou," odpověděla Alejandra, členka výboru. „Tohle je stepní pelyněk, na bolest břicha, tady je tymián, tamhle máta, toto je heřmánek, oregano, petržel, koriandr, bobkový list, epazote, aloe vera, tahle je na průjem, tahle na spáleniny, tamta na nespavost, tuhle můžeš použít, když tě bolí zuby a tuhle na žaludek, téhle říkáme „lék na všechno", tahle je na nevolnost, tady je hoja santa, yerba mora, divoká cibule, muškáty, karafiáty, tulipány, růže, mañanitas a tak dále."

Jacobo se cítil povinen to vysvětlit: „Když jsme dokončili kánoi, ani jsme se nestihli otočit a už byla plná. Doděláme další... a znova. Už jich máme šest, takže se ptám, jestli máme dělat další, protože je stejně zase naplní."

„Ale jestli s sebou chtějí brát tohle všechno, tak kam se vejdou soudruzi?" ptal se El Sup koordinátorky ženské skupiny, která v podpaždí třímala dva květináče a na zádech se jí houpal šátek s dítětem.

„Soudruzi? Oni jedou i muži?" odpověděla ona.

„To je fuk, nevejdou se tam ani ženy," bránil se El Sup na pokraji nervového zhroucení.

 „Jo, my ale nepojedeme lodí. Poletíme letadlem, nechceme, aby se nám udělalo špatně. Nebo aspoň ne tolik.

„A kdo vám řekl, že poletíte?"

„My jsme si to řekly."

„A tato rozhodnutí, o kterých mi tady vyprávíš, ta se vzala kde?"

„No na schůzku žen, kterými jsme, přišla Esperanza a vysvětlila nám, že všechny zemřeme mizernou smrtí, pokud pojedeme s těmi zatracenými muži. Takže jsme to na shromáždění promyslely, došly jsme k tomu, že máme strach, a rozhodly jsme se, že mizernou smrtí zemřou jen muži, ale my ne.

Spočítaly jsme si to a rozhodly jsme se pronajmout letadlo, které kdysi koupil Calderón pro Peñu Nieta (10) a o kterém teď zlá vláda neví, co si s ním počít. Jedna letenka by měla vyjít na 500 pesos. Zatím je přihlášených 111 soudružek, ale myslím, že se dosud nepřihlásily fotbalové týmy miliconářek. Ale počítejme, že je nás jen 111, to by bylo 55,500 pesos, ale ženy a děti platí půlku, to znamená 27,750. K tomu je potřeba přičíst daň a poplatky, řekněme dalších 10,000 pesos za všechny. A to nepočítáme devalvaci dolaru, asi to bude tedy méně. Ale nechceme se tu dohadovat o penězích,dohodly jsme se že dáme do placu vola mého kámaráda, sice se dost podobá vy víte komu, ale co naděláme, takoví jsou všichni machos."

SupGaleano zůstal zticha a jen se snažil vzpomenout, kde ksakru nechal svou záložní dýmku určenou pro případ krajní nouze. Ale když uviděl, že ženy začaly nosit slepice, kohouty, kuřata, prasata, kachny a krůty, rychle řekl Monarcovi: „Zavolej rychle SubMoye, ať okamžitě přijde, že je to akutní."

Procesí žen, rostlin a zvířat se nyní roztáhlo napříč celým prostranstvím. Za ním následovala parta Defensy Zapatista vedená Pablitem, který si s sebou přivedl koně, a Amadem, který tlačil píchlé kolo. Očividně zvolili přístup „když je nemůžeš porazit, přidej se k nim." Kočkopes se snažil udržet pohromadě stádo dobytka. Defensa a Esperanza měřily kanoe, jestli se do nich vejdou branky na fotbal. Jednookému koni v tlamě visela igelitka plná plastových lahví. Za ním Calamidad nesoucí čuníka, který kvičel hrůzou z toho, že ho hodí do řeky jen proto, aby ho následně mohla zachránit. A dobře věděl proč.

Celý průvod uzavíralo stvoření, které nápadně připomínalo brouka, s pirátskou páskou přes pravé oko. Místo jedné nožičky mělo drát zkroucený do tvaru háku, místo druhé potom něco na způsob protézy, ve skutečnosti to ale byla jen tříska, která odletěla při otesávaní kmenů. Tato podivná bytost, schovávající se za rouškou z kousku plechovky, pak váženým hlasem přednesla: „Na každém boku deset kanónů / s větrem v napnutých plachtách / nekrájí moře, nýbrž letí / pirátská briga zvaná ,Hrůzostrašná' / nechvalně známá ve všech mořích i na pevninách."

Když se konečně vrátil Subcomandante Insurgente Moisés, hlava chystané expedice, našel SupGaleana, který se z nějakého nevysvětlitelného důvodu nad tím vším usmíval. Zrovna totiž v kapse od kalhot našel dosud nerozbitou dýmku.

Opravdu.

Mňau-Haf.

 

Poznámky:

1. „Watapil" bylo jméno jednoho z prvních partyzánských tábořišť skupiny, z které později vznikla EZLN.

2. „Alux" je v mayské kosmologii bytost, která obývá především džungli. Většinou jsou neviditelní, ale mohou na sebe vzít podobu malého člověka. Prostřednictvím darů či obětí je možné je přilákat např. na nově vyseté kukuřičné pole, které pak ochraňují. Naopak pokud jim nevycházíme vstříc, začnou působit neplechu, podobně jako u nás skřítci. „Aluxo´ob" je množné číslo.

3. V rámci systému tzv. dlužního peónství uplatňovali velkostatkáři v Chiapasu právo první noci se svými domorodými služkami.

4. Ceiba (vlnovec) je pro Maye posvátným stromem.

5. Tapacaminos je noční pták, jehož typický zpěv se nese na vzdálenost více než jednoho kilometru.

6. „Cayucos" jsou tradiční lodě vytesané z kmene stromu. Zjednodušeně překládáme jako kánoe.

7. „Kvůli čemu mě teda zvali?" („Pa' qué me invitan") je mem z virálního videa natočeného na mobilní telefon. Extrémně opilý muž, kterého jeho přátelé tahají z oslavy, si stěžuje, že hostitelé přeci věděli, že se takto zřídí vždycky. A kvůli čemu ho tedy zvali?  https://www.youtube.com/watch?v=Fn1TgATT6hs

8. Jacinto Canek byl mayský revolucionář, který v 18. století bojoval proti Španělům.

9. Jean Robert, mexický filozof a architekt, dlouhodobý podporovatel zapatistického hnutí. Zemřel 1. října 2020.

10. Felipe Calderón a Enrique Peña Nieto jsou bývalí mexičtí prezidenti, kteří používali pro soukromé účely jedno z nejluxusnějších letadel na světě. Současný levicový prezident Manuel López Obrador nezapomíná skoro v každém svém proslovu zmínit, že ho stát prodá a získané prostředky investuje v chudých regionech. Po dvou letech vládnutí se mu to však stále nedaří a tak přichází s novými a stále podivnějšími způsoby jeho možného využití. Celý proces je terčem mnoha vtipů.

 

 

 

 

 

Posted on

První část: Deklarace… za život

LIDEM CELÉHO SVĚTA,

TĚM, KTEŘÍ A KTERÉ BOJUJÍ NA VŠECH PĚTI KONTINENTECH:

SESTRY, BRATŘI, SOUDRUŽKY A SOUDRUZI,

Během posledních několika měsíců jsme mezi sebou navázali kontakt skrze různé kanály. Jsme ženy, lesby, gayové, bisexuálové, transgenders, transvestitky, transsexuálky, intersexuálové, queers a další, muži, skupiny, kolektivy, spolky, organizace, sociální hnutí, domorodí lidé, sousedská sdružení, komunity… a dlouhý výčet pojmů, které utváří naši identitu.

Odlišují a rozdělují nás země, nebe, hory, údolí, stepi, džungle, pouště, oceány, jezera, řeky, potoky, laguny, rasy, kultury, jazyky, historie, věk, geografie, sexuální a jiné identity, způsoby organizace, společenské třídy, kupní síla, společenská prestiž, pověst, oblíbenost, počty sledujících a lajků, peníze, úroveň vzdělání, formy bytí, práce, schopnosti, nedostatky, různá pro, proti i ale, soupeření, nepřátelství, představy, argumenty, protiargumenty, debaty, udání, obvinění, neúcta, různé -fobie a -filie, pochvaly, zavržení, vypískání, aplausy, božstva, démoni, dogmata, hereze, potěšení, nepříjemnosti, způsoby… a dlouhý výčet pojmů, které nás činí rozdílnými a často dokonce opačnými.

Spojuje nás pouze pár věcí:

Bereme za svou bolest tohoto světa: násilí proti ženám; pronásledování a pohrdání těmi, kteří se odlišují svou citlivostí a sexualitou; zničená dětství; genocida původních obyvatel; rasismus, militarismus; vykořisťování; drancování přírody.

Rozumíme tomu, že za tyto bolesti je zodpovědný systém. Že katem je vykořisťovatelský, patriarchální, pyramidový, rasistický, zlodějský a kriminální systém: kapitalismus.

Víme, že tento systém není možné reformovat, vychovat, oslabit, zdokonalit, ochočit či polidštit.

Cítíme povinnost bojovat všude a pořád – každý a každá svým způsobem – proti tomuto systému, dokud ho kompletně nezničíme. Přežití lidskosti závisí na zničení kapitalismu. Nevzdáváme se, nejsme na prodej, neustupujeme.

Jsme si jistí, že boj za lidskost je celosvětový. A stejně jako probíhající ničení neuznává hranice, národnosti, vlajky, jazyky, kultury, rasy; tedy že boj za lidskost je všude, pořád.

Jsme přesvědčeni, že světů, které na tomto světě žijí a bojují, je mnoho. A že veškeré snahy o nadvládu a homogenitu ohrožují samou podstatu lidských bytostí: svobodu. Rovnost lidí tkví v úctě k odlišnosti. Jejich přirozenou povahou je různorodost.

Chápeme, že to nebude snaha o vnucení našeho pohledu, našich kroků, cest a cílů, co nám umožní posunout se vpřed, ale spíše naslouchání a pohled těch ostatních, kteří, jiní a odlišní, mají stejné poslání svobody a spravedlnosti.

Díky těmto shodám a aniž bychom opustili naše přesvědčení nebo přestali být tím, čím jsme, jsme se usnesli:

Za prvé: Uskutečnit setkání, rozhovory, výměny názorů, zkušeností a analýz mezi námi, jejichž srdce, v rozličných pojetích a na různých místech, bijí pro boj za život. Poté si všichni půjdeme nebo nepůjdeme svou cestou. Naslouchání a pohled těch druhých nám možná pomůže nebo nepomůže v našich krocích. Ale i samotné poznání toho odlišného je také součástí našeho boje a našeho úsilí, naší lidskosti.

Za druhé: Tato setkání proběhnou na všech pěti kontinentech. Co se týče Evropy, zde se uskuteční v červenci, srpnu, září a říjnu roku 2021, s přímou účastí mexické delegace CNI-CIG (Kongresu domorodých národů – Domorodé vládní rady), el Frente de Pueblos en Defensa del Agua y de la Tierra de Morelos, Puebla y Tlaxcala (Lidové fronty na obranu vody a země Morelos, Puebla a Tlaxcala) a EZLN (Zapatovy armády národního osvobození). A poté podpoříme dle našich možností jejich uskutečnění v Asii, Africe, Oceánii a Americe.

Za třetí: Chceme pozvat každou a každého, kdo sdílí podobné obavy a boje, všechny čestné lidi a ty, kteří se zdola bouří a vzdorují ve všech koutech světa, aby se připojili, zúčastnili se těchto setkání a aktivit nebo je podpořili; a aby podepsali a vzali za svou tuto deklaraci za život.

Z jednoho z mostů důstojnosti, které pojí všech pět kontinentů.

 

My

Planeta Země
1. ledna 2021

 

Z rozličných, rozdílných, různých, odlišných, nepodobných a vzdálených koutů světa, s uměním, vědou, v boji, vzdoru a rebelii:

Z hor Jihovýchodního Mexika.

Za ženy, muže, další, děti i staré ze Zapatovy armády národního osvobození:

 

Řecko
Alto a la Guerra contra l@s Inmigrantes
Acción Alternativa para la Calidad de Vida
Acción contra la Regeneración y Gentrificación (AARG!)
Adespotos Athinon: equipo deportivo autogestionado y sin dueño (déspota) de la ciudad de Atenas
Agrupación Ciudadana Autónoma de Icaria
Alterthess, medio alternativo
ΑMOQA Museo de Artes Queer de la ciudad de Atenas
Apoyamos a la Tierra
Αsamblea Αbierta de defensa de la arboleda de Agios Dimitrios (municipio de Ag. Dimitrios, ciudad de Atenas, Grecia)
Αsamblea Αbierta de Samos
Asamblea abierta «siembra»
Asamblea Abierta Contra El Desarollo Verde y La Energia Eólica en la Sierra de Agrafa
Asamblea abierta de anarquist@s de la ciudad de Patras
Asamblea Abierta de Lucha de Toumpa (ciudad de Tesalónica)
Asamblea de la Okupa Prosfygika en la ciudad de Atenas
Asamblea de recepción de l@s zapatistas en la ciudad de Corfú
Asamblea de recepción de l@s Zapatistas en la ciudad de Veria
Asamblea de Resistencia y Solidaridad (Kipseli/Patisia) – parque Chipre y Patision str. (Atenas)
Asamblea En Común, por el Decrecimiento, el Comunalismo y la Democracia Directa
Asamblea libertaria autoorganizada Paliacate Zapatista
Asamblea para la defensa de los espacios públicos y del “Elliniko”
Asociación Anarquista Sabaté Asociación Cultural Ambiental de la península de Mani (Grecia)
Asociación Sindical De Trabajadores En Librerias, Papelerias, Editoriales Y Medios Digitales, De La Diputación De Attica (Atenas)
Asyntaktos Press – journalists movement (ciudad de Tesalónica)
Atenecalling
Autoacción – Colectivο políticο Bonita, Papastathi
Brotes Libres – Colectiva para la expresión y la libertad (ciudad de Tesalónica)
Centro Autónomo de Investigaciones Feministas
Centro social «Respiro di libertà» (ciudad de Tesalónica)
Centro social anarquista antiautoritario Αntipnia Centro Social Libre «Scholio» (Tesalónica)
Chispa de solidaridad con l@s Zapatistas y los Pueblos Indígenas
Chispa de solidaridad con la lucha de l@s zapatistas y los pueblos indígenas
Ciudadanos Despiertos
Ciudades Invisibles
Clandestina- inmigración y lucha en Grecia (Grecia)
Clínica Social Solidaria de Tesalónica (ciudad de Tesalónica – Grecia)
Clínica Social y Farmacia Solidaria de Ilio (municipio de Ilio, ciudad de Atenas – Grecia)
Club de trabajodor@s de Kallithea
Club deportivo Apáleftos (ciudad de Tesalónica)
Club deportivo autoorganizado «Marinos Antypas» (ciudad de Larisa,Grecia)
Club Laboral Nea Smyrni (municipio de Nea Smyrni, ciudad de Atenas-,Grecia)
CoLab House Espacio Cooperativo
Colectiva Anarquista «Círculo del Fuego» (Atenas)
Colectiva Anarquista «Omikron 72» (Atenas)
Colectiva Anarquista Pueblo-miembro de la federación anarquista
Colectiva por el Anarquismo Social “Negro y Rojo” (Tesalónica- Grecia)
Colectiva por el Comunismo Libertario – “Libertatia” (Tesalónica_ Grecia)
Colectivo «Calendario Zapatista»
Colectivo Anarquista Retroacción
Colectivo Calendario Solidario con l@s Zapatistas
Colectivo comunista libertario “Fiore Nero” (Grecia)
Colectivo de anarquist@s del este (ciudad de Tesalónica)
Colectivo de trabajo »Ser colectivxs»
Colectivo feminista “Sabbat Quema a los ricos, no a la bruja”
Comedor Colectivo EL CHEF (Grecia)
Comité de Lucha contra las minas de oro, (pueblo de Megali Panagia, región de Calcídica, Grecia)
Comunidad Cooperativa de Autosuficiencia “Apo Koinou”
Confrontacion, grupo de comunist@s
Cooperativa »To Kivotio», ciudad de Rethimno – isla de Creta
Cooperativa de Comercio Solidario “SYN ALLOIS”
Cooperativa de trabajador@s VIOME (Grecia)
Cooperativa de Trabajo PAGKAKI (ciudad de Atenas)
Cooperativa Syn-trofi de la ciudad de Rethimno-Creta
Coordinación de Asambleas Vecinales en Atenas (Asamblea Popular Abierta de Peristeri, Asamblea Abierta de residentes de Agia Paraskevi, Asamblea Abierta de residentes de Petralona-Thiseio-Koukaki)
Coordinación de la ciudad de Ioannina para el viaje de l@s zapatistas a Europa
Coordinación de la ciudad de Tesalónica para el viaje de l@s zapatistas a Europa
Coordinación de la ciudad de Volos para el viaje de l@s zapatistas a Europa (Grecia)
Coordinación del Peloponeso para el viaje de l@s Zapatistas
Desobediencia de género
Editorial de extranjer@s (editorial colectiva en la ciudad de Tesalónica, Grecia )
El Coro Intercultural de Lesvos «CANTALALOUN» (isla de Lesvos ,Grecia)
El Pequeño Árbol que se convertirá en Bosque (ciudad de Tesalónica,Grecia)
Encuentro Autónomo de Lucha contra las represas y la desviación del río Aqueloos (Grecia)
Escuela de Permacultura y Academia Autónoma (Grecia)
Espacio Autogestionado «Epi ta Proso (Hacia Adelante)» (ciudad de Patras, Grecia)
Espacio Autogestionado de Karditsa
Espacio de los Movimientos – Local para l@s inmigrantes (ciudad de Volos, Grecia)
Espacio libertario y publicaciones “Aftoleksi” (Grecia)
Espacio Social Abierto del Xanadu
Espacio Social Autogestionado del Pasamontaña
Espacio social de Paratod @ s (miembros y particulares) (ciudad de Larisa, Grecia)
Espacio Social Libre Nosotros (ciudad de Atenas, Grecia)
Espiral de solidaridad – semilla de Resistencia
Estrógenas (Grecia)
Estructura de Salud Autogestionada de Exarcheia (ciudad de Atenas, Grecia)
Eutopia: Ciclo de acción para el municipalismo libertario (Grecia)
Federación Anarquista (Grecia)
Femctoria por la difusión del feminismo de clase (Grecia)
Geppetto Cooperativa (Grecia)
Glub político Lesxi Aneresis de Tesalónica, (ciudad de Tesalónica, Grecia)
Grupo anarquista “Baruti” (ciudad de Veria, Grecia)
Grupo Anarquista “Disinios Ippos” (caballo indomable) (Patras- Grecia)
Grupo Anarquista “Iterimpia”
Grupo de Salud Mental -¬ Covid19: Solidaridad de Tesalónica, (ciudad de Tesalónica, Grecia)
Grupo de Teatro del Oprimido, “boalitaria” (Grecia)
Grupo político “Camino Libertario” (Grecia)
Guerreros del agua
infolibre.gr – cooperative media for independent information (medio cooperativo para la información independiente) (ciudad de Thessaloniki, Grecia)
Iniciativa Antifascista de Lesvos – contra los centros de detención (isla de Lesvos – Grecia)
Iniciativa Antiracista de la ciudad de Larisa, (Grecia)
Iniciativa de Atenas contra las extracciones de hidrocarburos
Iniciativa de Atenas para la protección de Ágrafa
Iniciativa de habitantes de Kalamata
Iniciativa de Lucha por la Tierra y la Libertad (ciudad de Atenas-Grecia)
Iniciativa de Trabajadorxs y Desempleadxs en la educación privada (Grecia)
Iniciativa Libertaria “Ágria Neda”
Iniciativa para la protección del medio ambiente de la región de Kavala (Grecia)
Jardín Botánico de Petroupolis (municipio de Petrupolis, ciudad de Atenas, Grecia)
Kukuva, Empresa Social Cooperativa de Beneficio Colectivo y Social
LA PEONZA, cooperativα de economía solidaria (ciudad de Atenas- Grecia)
La vieja escuela de Ormos, isla de Samos(Grecia)
Laboratorio Libertario de infraestructura de movimiento (Grecia)
Las ediciones de colegas (ciudad de Atenas,Grecia)
La Cuña Centro político, social y cultural autogestionado de la ciudad de Tebas
Livas Club de Futbol Autogestionado
Local Anarquista UTOPIA A.D.
Local Autónomo de la ciudad de Kavala
Local Autónomo de la ciudad de Xanthi
Local para l@s inmigrantes- Centro Social (ciudad de Atenas)
Mano Aperta: comedor social y autogestionado
Mercado autónomo de Volos (ciudad de Volos)
Μovimiento Αnti-autoritario de Atenas
Movimiento Antiautoritario de Larisa
Movimiento Antiautoritario de Tesalónica (ciudad de Tesalónica)
Movimiento Antifascista de Kalamata
Movimiento Antifascista de Samos
Movimiento Ciudadano de Volos-Pelion para agua (Ciudad de Volos y Pelion)
Movimiento Ciudadano Rajes Icaria
Movimiento de personas que escuchan voces
Μujeres Defendiendo Rojava Comité de la ciudad de Atenas
Odo, Colectivo colectivo libertario
Ocupa de “Analipsis”
Ocupa de “Apertus”. Espacio Social Libre de la ciudad de Agrinio
Ocupa de “Dougrou” (ciudad de Larisa)
Ocupa de “Libertatia”
Ocupa de “Matsangou” (ciudad de Volos)
Ocupa de “Mundo Nuevo”
Ocupa de “Patmos y Karavia”
Ocupa de “Tierra Desconocida” (ciudad de Tesalónica)
Ocupa de Rosa Nera, (ciudad de Canea, isla de Creta)
Ocupa Lelas Karagianni 37 (LK37) (ciudad de Atenas)
Optikamultietnica
Organización Política Anarquista – Federación de Colectivas
ΟΧΟ (Grupo Sin Nombre)
Piso Thrania Iniciativa de educación sin discriminación
Plotinos (Isla de Quios – Grecia)
Red de “Mesochora – Acheloos SOS”
Red de Derechos Políticos y Sociales
Red de Movimientos por Tierra y Libertad
Red Solidaria de Clínicas Sociales de Exarcheia, N Smyrni, Ilio y Agios Nektarios en la ciudad de Volos (Grecia)
Revista Política Babylonia
Spori: Asociación de ciudadan@s por el estudio de la educación libertaria (ciudad de Rethimno, isla de Creta, Grecia)
Sporos – Semilla (isla de Lesvos)
Tienda cooperativa “Hochlios”
Unión Sindical Libertaria de la ciudad de Ioannina
Unión Sindical Libertaria de la ciudad de Atenas
Unión Sindical Libertaria de la ciudad de Rethimno
Unión Sindical Libertaria de la ciudad de Tesalónica
Vacio Ciclo-Miembro de la Federación Anarquista
Women’s initiative against depth and austerity measures Thessaloniki, Grecia) (ciudad de Tesalónica)
Bonita, Papastathi
Chryssikopoulou, Maro
Geroy, Katia
Dimitris, S.
Istres, Jacques
Kapadelis, Panagiotis
Katzourakis, Kyriakos
Kouniaki, Eugenia
Mouka, Nikoletta
Siafliaki, Iro
Thalia P.
Tomsin, Marc

Německo
AG Ventana al Sur
AK Asyl Göttingen
Alerta! – Lateinamerika Gruppe Düsseldorf
Attac Frankfurt
Borderline-europe Human Rights without Borders e.V.
Campaña cafe mesoamericana
Carea e.V.
Colectivo gata-gata
Colectivo Konfront
Collectif kom.post
DunyCollective
Feministische Organisierung für Selbstbestimmung und Demokratische Autonomie
Flüchtlingscafe Göttingen
Frauen * Streik Bündnis
Freie Arbeiter * innen-Union
Fridays for Future Frankfurt am Main
Gärtnerei Ra.Baba
Gruppe B.A.S.T.A.
Gruppe B.A.S.T.A. Berlin
Guerrero, Christa
Holtmann, Susann
Informationsbüro Nicaragua
Internationalistisches Bündnis Frankfurt a.M.
Jineolojî Komitee Deutschland
Kaffeekollektiv Aroma Zapatista
Kampagne «Grüne Lunge bleibt – Instone stoppen!»
Kollektiv Transgalaxia
KOMMUJA – Red de comunidades solidarias

Mietshäusersyndikatsprojekt Grafschaft 31 Münster
Ökologisch-Radikal-Links Frankfurt
Onbones Collective – Fairdruckt eG
Our House #OM10
Partner Südmexikos e.V.
Perspektive Rojava – Solidaritätskomitee Münster
Prison´ Dialogue- Frauen AG
Projekt Knotenpunkt Schwalbach
Red Ya-Basta-Netz
Riseup 4 Rojava Frankfurt a.M.
Roots of compassion eG
ROSA – Revolutionäre Linke
Tres Gatas – producción en Colectivo
Undogmatische Radikale Antifa
Unrast Verlagskollektiv
Wohnprojekt Grafschaft 30 e.V.
Women Defend Rojava Deutschland
Women defend rojava Frankfurt am Main Deutschland
WUMS-Kollektiv
Ya Basta Rhein Main
YXK Frankfurt a.M.
Zwischenzeit e.V. – Initiative für soziale, interkulturelle und ökologische Forschung, Analyse und Bildung
Daddy Longleg
Ende Gelände
Massiah, Gustave
Schmidt, Edo

Francie
Agate, armoise et salamandre – corps et politique
èssi Dell’Umbria
Anne Hocquenghem et les acheteurs de café du sud-est du massif central en France
Associacion Espoir Chiapas
Association AMERICASOL du réseau Escargot
Association GERMINAL
Association ONYVA
Association SOL’QUERCY du RESEAU ESCARGOT
Caen Entraide Populaire
Caracole
CDP13
Coignard, Elisabeth
Colectivo Mi abuelita
Collectif «Coordinacion DZLN
Collectif Chiapas Ariège
Collectif de l’Université populaire de la Terre
Collectif des Immigrants en France (C.I.F.)
Collectif douarneniste en lutte pour les solidarités
Collectif féministe Les Rosies d’A cause de macron
Collectif Grains de Sable
Collectif inter-collines des 2 rives de la rivière Aveyron
Collectif Mutvitz11
Collectif surnatural
Comité Amérique latine de Caen – Normandie
Comité Amérique latine du Calvados
Comité d’accueil intergalactique de la zad de Notre-dame-des-Landes
Comité d’Accueil Sud Est France PACAZ
Comité de coordination des 17 contre la réintoxication du monde
Comité de Solidarité avec les Indiens des Amériques (CSIA-Nitassinan)
Comité de Solidarité avec les Peuples du Chiapas en Lutte (CSPCL)
Comité Populaire Quartier Latin
Compañía Jolie Mome
Compañía Isidoria
Confédération paysanne
Coordination des sans papiers 75
Corsica Internaziunalista
CSPN (Collectif de solidarité avec le peuple du Nicaragua de Francia)
DAL-Droit au logement
CNT-F
Des femmes de la montagne Limousine
Échanges Solidaires
Editions Divergences
Éditions Libertalia
El Cambuche de Toulouse
Ensemble Finistère! Ensemble 29!
Fondation Frantz Fanon
Foro Cívico Europeo
France Amérique Latine
Front Uni des Immigrations et des Quartiers Populaires
Gilets Jaunes de Montreuil
Gilets jaunes Les Lilas
Groupe Henri Laborit de la Fédération Anarchiste
GROUPE LIBERTAD DE LA FEDERATION ANARCHISTE
Groupe toutes en grève
Jean-Jacques M’U
Initiativ Oury Jalloh Allemagne et la CISPM
InterLieuxInterCollectifs Montreuil
Kafe kapel, red escargot
L’espace autogéré des Tanneries
L’Union Communiste Libertaire
La Bad’j
La Compañía Tamerantong
La Gueule ouverte
La Maison Ouverte Montreuil
La Parole Errante Demain
La Révolution est en marche
«Laboratoire Autonome de Biologie : Alternatif, Solidaire et Expérimental (LABASE)»
Le BIB-Hackerspace
Le collectif «Chabatz d’entrar»
Le Front Uni des Immigrations et des quartiers Populaires (FUIQP)
Le Quartier libre des Lentillères
Le Surnatural Orchestra
Les Communaux
Les Gilets Jaunes de Pantin
Lesconstituants78
l’association Fraternité Douarnenez
Mani Rosse Antirazziste
Marseille avec les Grecs
Mouvement Contre le Crime Atomique Colectivo
Mut Vitz 13
MUT VITZ 31
Mut-Vitz 34
PEPS (Pour une écologie Populaire et Sociale)
Primitivi
Producciones Débrid’arts
Producciones Djab
Rédaction de CERISES LA COOPÉRATIVE
Renaud
Revue Chimères
Revue De(s)générations
Séminaire «Penser les décolonisations»
Solidaires09
Solidarité migrants Wilson
STE-75 Syndicat des travailleurs.euses de l’éducation Paris
Surnatural Orchestra, groupe de musique
Syndicat CNT Éducation Social-Services 34
Syndicat CNT INTERPROFESSIONNEL de l’Ardéche
Tatcha compagnie
Terrestres. Revue des livres, des idées et des écologies
Toulouse Anti CRA
UCL Caen
Union Départementale des syndicats CNT de Haute-Garonne
Union Syndicale Solidaires
Alliez, Éric
Annette Revret
Arsenault, Judith
Assael, Ivan
Astolfi, Nathalie
Ateya, Rim
Attac France
Bachkine, Patricia
Bajon, Jean Baptiste
Baschet, Jérôme
Berling, Maïa
Bertille, Gendreau
Besancenot, Olivier
Beynel, Eric
Bohet, Odile
Boitière, Isabelle
Bonfanti, Brice
Bonvalet-Girou, Thomas
Bosson, Marc
Buisson, Manon
Candore, Marco
Casillas, Jeanne
Castillo, Carmen
Catelain, Jennifer
Causeries Populaires
Chao, Antoine
Chirón, André
Cibele
Corcuff, Philippe
Dardot, Pierre
de los Santos, Marie
Dekel, Tom
Demoron, Sandrine
Dervin, Alain
Desclozeaux, Aurelien
Diawarra, Youssef
Duran, David
Faucheux, Grégoire
Fautrier, Pascale
Fraunié, Laurent
Gaillanne, Fanny
Galasso, Franca
Gau, Gabriel
Gaudichaud, Franck
Gerschel, Anne
Gianinazzi, Willy
Gilles Bertrand
Giner, Stephanie
Glowczewski, Barbara
Godard, Alice
Godard, Carine
Godard, François
Goutte, Guillaume
Guest, Andreas
Hansma, Marie-Christine
Hélier, Odile
Hocquenghem, Joani
Ibañez, Amparo
Jacob, Mat
Jacques Istres
Jappe, Anselm
Jean-Louis Tornatore
Kempf, Joseph
Krzywkowski, Isabelle
Lagneau, Antoine
Latorre, Paule
Latouche, Serge
Laure de Saint Phalle
Le Bot, Yvon
Long, Olivier
Longo Mai
Lopez, Francis
Loutre Barbier, Laurence
Lowy, Michael
Madame Miniature
Marin, Maguy
Martinot, Alex
Mathieu, Dominique
Mavic, Béatrice
Maymat, Philippe
Melo St-Cyr, Viviana
Mesnard, Cécile
Michèle Leclerc-Olive
Monique Amade
Monsieur Jack
Mourrat, Philippe
Navajo, Métie
Normandon, Aurélie
Nugon, Arièle
Odille, Laurie
Pailler, Aline
París Ayotzinapa
Parrot, Karine
Pellicane, Christine
Perez, Ampari
Piet, Sarah
Pirou, Fanny
Prieur, Sébastien
Quillateau, Patrick
Rafanell iOrra, Josep
Robin, Vincent
Romanet, Martine
ROME, Daniel
Roux, Fatima
Salvatori, Jeannot
Salama, Pierre
Sardinha, Diogo
Saurin, Patrick
Secheppet, Camille
Sechet, Sylvain
Soussi, Claire kachkouch
Straeli, Celia
Studer, Jeanne
Tefnin, Garance
Tiburcio, Nicco
Toulouse, Rémy
Triantaphylides, Paul
Untereiner, Jean Luc
Varikas, Eleni
Viennot, Sarah
Vollaire, Christiane
Yoga Nomade
Yvette Dorémieux

Collectif la Digne Rage de Lille
Centre Culturel Libertaire
Association Unidos
Compagnie de théâtre Proteo
Torre Latino Radio.

Baskicko
Abantoko Talde Feminista
Basoa, Defendatsaileen etxea
Bizilur – Lankidetzarako eta Herrien Garapenerako Erakundea
EH Bildu Abanto
Eskozap Kolektiboa
Etxalde – Nekazaritza Iraunkorra
Euskal Herriko Emakumeon Mundu Martxa
Fundación Paz y Solidaridad de Euskadi
Gabiltza
Gogoaren indarra taldea Las Karreras
Harri Barri Kultur Elkartea
Karabana Mugak Zabalduz
Lumaltik Herriak
Mugarik Gabe
Mujeres del Mundo Babel / Munduko Emakumeak
Plataforma Ongi Etorri Errefuxiatuak
Radio Alegría Libertaria
Tadamun elkargunea
TxiapasEKIN kolektiboa
Zabaldi elkartasunaren etxea
Muguruza, Fermin
Perales Arretxe, Iosu

Španělsko
Confederación General del Trabajo (CGT)
CNT Fraga
CNT Sierra Norte
Afromurcia en Movimiento
Asamblea Plaza de los Pueblos
Asociación Brasileira Maloka
Asociación en medio de abril
Assemblea de Solidaritat amb Mèxic del País Valencià
Centro de Documentación sobre Zapatismo (CEDOZ)
Centro Social La Ingobernable
Centro Social La Villana de Vallekas
CNAAE (Comunidad Negra, Africana y Afrodescendiente en España)
COLECTIVO Pallasos en Rebeldía de Galicia
COLECTIVO Pallasos en Rebeldía de Madrid
Confederación Sindical Solidaridad Obrera
Coordinación Baladre
Coordinadora de Desemplead@s y Precari@s de la Comunidad de Madrid
Derechos Humanos Madrid
Ecologistas en Acción
Espacio Común 15M
Esteve Morlan, Tirso
FIRMES Federación Internacional de Resistencia Migrante en España.
Foro Social de Segovia
Fundación de los Comunes
La Casa Invisible
La Medusa Colectiva
Luisa Martín Rojo
Lumaltik Aragón
Madrid 43 Ayotzinapa
Org. Anticapitalistas
Partido Socialista Libre Federación PSLF
Red de Hondureñas Migradas en España
Redal Montané, Clara
REVISTA VIENTO SUR
Solidaridad con el pueblo Mexicano-Málaga
Synusia
TRAWUNCHE MADRID
Yretiemble
Amorós, Miguel
Ibáñez, Tomás
Taibo, Carlos
Capanegra, Juan Carlos
Carretero Miramar, José Luis
Claveria Iranzo, Olga
De Lera López, Cristina
González de Chávez Fernández, Teresa
Gonzalo Serrano, Andrés
Gonzalo, Pilar
Héctor Grad Fuchsel
Humanes Bautista, José Luis
Martín, Fátima
Merino Escribano, Rosa
Otero González, Isabel
Pastor, Jaime
Pérez Orozco, Javier
Roitman Rosenmann, Marcos

Itálie
A.N.P.I. Associazione Nazionale Partigiani Italiani
ADL COBAS
All Reds Rugby Roma
Altro Modo Flegreo
Ambasciata dei Diritti delle Marche
Ambiente&Salute
Annestus – Agoa
ARCI Noerus
Ardita Due Mari
Assalti Frontali
Assemblea Antirazzista Antifascista Di Vicofaro
Associazione «Cultura È Libertà
Associazione ATTAC Italia
Associazione Casa dei Popoli
Associazione centro socio culturale ARARAT a Roma
Associazione Città Migrante
Associazione Culturale GIShub
Associazione di Promozione Sociale
Associazione Giuseppe moscati Parrocchia San Sabino
Associazione Jambo- commercio equo Fidenza Italia
Associazione Nova Koiné
Associazione politico-culturale Tempi Post Moderni
Associazione Senza Barriere Due
Associazione senza paura Genova
Associazione Taiapaia
Associazione Verso il Kurdistan e Rete Jin
Associazione Ya Basta Caminantes Padova
Associazione Ya Basta Moltitudia Roma
Associazione YA BASTA! ÊDÎ BESE Y Centri Sociali del Nordest
Associazione Ya Basta! Milano
Associazione YaBasta! – Casa Della Solidarietà Sabino Romano
Ateneo Libertario
Azione Antifascista Roma Est
Brigata Sanitaria Soccorso Rosso
Brustolin, Maryline
Buscemi, Marquito
C.S.A NEXT EMERSON
Cadtm (Comitato per annullamento debiti illegittimi)
Camera del Non Lavoro
Cantiere
Carovane Migranti
Casa Bettola
Casa dei Circoli, Culture e Popoli
Casa Dei Diritti Dei Popoli
Casa del Popolo Campobasso
Casa della Cooperazione
Casa delle Donne di Milano
Casa delle Donne Lucha y Siesta
Casa delle Donne-Nudm
Casa Madiba Network
Cattive Ragazze
Centro giovanile Batti il tuo tempo
Centro Sociale Anomalia
Centro sociale Anomalia Palermo
Centro sociale autogestito «INTIFADA» Empoli (FI)
Centro Sociale Autogestito Magazzino47
Centro Sociale CasaLoca
Centro Sociale Occupato Autogestito «Angelina Cartella»
Centro Sociale Tpo
Chichimeca
CIAC ( centro immigrazione, asilo, cooperazione internazionale)
Circolo «D. Lazzari» di Legnano
Circolo ANPI Renato Biagetti
Circolo ARCI Barbun KM0
Circolo Arci Nausicaa
Circolo Fratellanza Casnigo
Ciss-ong Palermo
Clown Army Roma
COBAS Confederazione dei Comitati di Base
COBAS Napoli
Collettiva Una volta per tutte
Collettivo 20ZLN
Collettivo Caffè Malatesta
Collettivo Femminista Lotto
Collettivo Lsoa Buridda
Collettivo Nodo Solidale
Collettivo Popolare «Ramona»
Collettivo redazionale della rivista LEF Libertè Egalitè Fraternit
Comitato Abitanti San Siro
COMITATO AMIG@S MST
Comitato antirazzista cobas Palermo
Comitato Chiapas «Maribel»
Comitato Città Vecchia Taranto
Comitato Jineoloji
Comitato Madri per Roma Città Aperta
Comitato No Muos – No sigonella
Comitato per non dimenticare Abba
Comitato Piazza Carlo Giuliani
Comitato Roma Xii Per La Costituzione
Comité por la Anulación de la Deuda del Tercer Mundo
Comune del Crocicchio
Comunità curda in Italia
Comunità di Resistenza Contadina Jerome Laronze
Comunita’ RNCD
Contadinazioni-fuori mercato
Cooperativa Sociale Le Rose Blu
Coordinamento Calabrese Acqua Pubblica «Bruno Arcuri»
Coordinamento dei Collettivi Studenteschi di Milano e Provincia
Coordinamento Nazionale No Triv
CORTOCIRCUITO Flegreo
Csa Astra/Lab Puzzle/cs Brancaleone
Csoa Ex Snia
Csoa Forte Prenestino
Csoa Gabrio
Csoa La Strada
Csoa la torre
Dinamopress
Dipende da Noi
Enoize
ESC Atelier Roma
Ex Caserma Liberata
Ex caserma occupata
Federazione Anarchica Siciliana
Foro Italiano de los Movimientos per el Agua
Forum Antirazzista Palermo
Fridays For Future
Fuorimercato, autogestione in movimento
GAS Caracol Franciacorta
Genuino Clandestino Firenze
Giovani Comunisti
«GIShub – Associazione Culturale GIScience for Humanity, Urban space and Biosphere
Gruppe B.A.S.T.A.
Gruppo Anarchico «Bakunin» – FAI Roma e Lazio
Gruppo Autonomo LiberidiAmare Autonomia Contropotere
Gruppo Consiliare Sinistra Progetto Comune – Comune di Firenze
Gruppo di Acquisto Solidale – Cosenza
Gruppo lampi
Il Cantiere delle Idee
IFE (Iniziativa Femminista Europea)
L’associazione G.L.R.
L’associazione politico culturale Resistenza Gallura
L38squat
La Milpa Orto Collettivo
La Panchovilla in Sabina
Laboratorio Andrea Ballarò
Laboratorio Aq16
Laboratorio Crash!
Laboratorio Decoloniale Femminista e Queer
Laboratorio di economia solidale ambientale e sociale
Laboratorio di Mutuo Soccorso ZERO81
Laboratorio Occupato Autogestito Acrobax – LOA Acrobax
Laboratorio Occupato Insurgencia
Laboratorio Sociale Alessandria
Le Mafalde
Liberation queer+ Messina
Lisangà, culture in movimento
Malanova
Manituana – Laboratorio Culturale Autogestito
Mediterranea Saving Humans
Mondeggi Bene Comune, Fattoria Senza Padroni
Movimento NO MUOS
No Border APS
Non Una Di Meno – Milano
Non Una Di Meno – Modena
Non Una di Meno Alessandria – Casa delle Donne Alessandria
Non Una Di Meno Lucca
Non Una di Meno Palermo
Non Una Di Meno Piacenza
Non Una di Meno Ravenna
Non Una Di Meno Reggio Emilia
Non Una di Meno Roma
Non Una di Meno Torino
Non Una di Meno Venezia
Nudm Palermo
Officina Rebelde Catania
Operai /e dello Spettacolo Associati/e
Osservatorio Repressione – Italia
Palermo Pride
Palermo ribelle
Partito della Rifondazione Comunista
Partito della Rifondazione Comunista – Sinistra Europea
Potere al Popolo!
Presidio salute solidale – Napoli
Progetto 20k
Quarticciolo Ribelle
R.A.S.P.A. Rete Autonoma Sibaritide e Pollino per l’Autotutela
Radio Sherwood
Re:common
Resistenza Casa Sportello Solidale
Rete Antifascista Roma Sud
Rete antirazzista catanese
Rete Antirazzista Catanese e Comitato NoMuos/NoSigonella
Rete Jin
Rete Kurdistan Italia
Rete Kurdistan Roma
ReteJin
Reti di Pace
Ri-Make Bene Comune
RiMaflow, fabbrica recuperata in autogestione
Scomodo
Scuola Popolare Piero Bruno
Signoretti, Claudia
Siracusa Ribelle
Spazio di Mutuo Soccorso
Spazio Libertario Pietro Gori
Spazio sociale 100celle aperte
TATAWELO
TeatrOfficina Refugio
Termoli Bene Comune- Rete della Sinistra
terraTERRA
Ufficio Informazione del Kurdistan in Italia
Unione Sindacale di Base
Verità e Giustizia per i Nuovi Desaparecidos
Vivèro- luogo di quartiere
Ya Basta Bologna
Ya Basta! Marcas Italia
Alberi, Urbani
Amicucci, Caterina
Berti, Stefano
Boffa, Daniela
Botti, Andrea
Bresciani, Marco
Capezza, Iolanda
Caudo, Melina
Celestini, Ascanio
Cesi, Alessandro
Clerici, Naila
Crabuzza, Claudia
De Luca, Mariano
Della Corte, Raffaele
Devastato, Giovanni
Fabiano, Pino
Garelli, Annamaria
Garibaldi, Casale
Indiano, Carlotta
Kaveh, Afshin
Luca Pandolfi
Medici, Sandro
Nicotra, Alfio
Piccinini, Massimiliano
Proia, Veronica
Rossa, Casetta
Sandroni, Doriana
Santoro, Alessandro
Saverio Calabresi, Francesco
Traverso, Enzo
Valcamonica, Adarosa
Vigo, Adele
Vitalesta, Enzo
Zanchetta, Aldo
Zanchetta, Brunella

Rakousko
Kinoki Asociación Autogestión Audiovisual

Belgie
Actrices et Acteurs des temps présents
Ad Lilithum
ADES
Capitane Records
Casa Nicaragua
Centre Tricontinental (CETRI)
Écologie sociale Liège
Collecti.e.f 8 maars Bruxelles
Collectif de Solidarité Liège-Rojava
Collectif KAWAZ
Collectivo Mala Hierba
Comité Chiapas Bruselas
Comité Jineolojî Europa
Groupe CafeZ, Liège
Jineolojî Center
L’Union Communiste Libertaire
La Santé en Lutte
Le DK
Sororidad Sin Fronteras
VaVeA Semeurs de Possibles
Zablière – ZAD Arlon
Chauvier, Maïa
Coppens, Diego
Despret, Vinciane
Diaz Aranda, Karmen
Duterme, Bernard
Eric Toussaint CADTM internacional
Fox, Ivan
Geert Carpels
Gerardy, Martine
Mekhitarian, Juliette
Quinoa Bruxelles
Vaneigem, Raoul

Bulharsko
Iniciativa de apoyo a l@s zapatistas

Katalánsko
Adhesiva Espai de Trobada i Acció
Asociación Mujeres Migrantes Diversas
Associació Cultural el Raval «El Lokal»
Associació Entrepobles
Associació Solidaria Cafè Rebeldía-Infoespai, Barcelona
Ateneu Candela
Ateneu La Torna
Ateneu Popular La Falç
Ateneu Popular Rocaus
Azadi Jin
Azadi Plataforma de Solidaritat amb el Poble Kurd
Cal Cases
Can Tonal de Vallbona
Col•lectiu Maloka
Colectiva Katari
COLECTIVO Pallasos en Rebeldía de Catalunya
Ecoxarxa del Bages
Espai defensa legal Manresa
Fundació Salvador Seguí
Grup de consum autogestionat Pinyol Vermell
Horts Comunals de Sant Celon
La Garriga Societat Civil
La Pallejana
LA RAVAL. Cooperativa d’habitatge generacional a Manresa
Mediterranea Saving Humans
Plataforma d’Afectades per l’Habitatge i el Capitalisme del Baix Montseny
Poc a Coop
Sindicato Popular de Vendedores Ambulantes de Barcelona
Taula per Mèxic
Xarxa de Suport Mutu de la Trini
Bosqued, Àngel
García Sanagustin, Carina
González, Ixchel
Pere Ortín, Andrés
Villalobos, Juan Pablo

Kypr
300000 Arboles en Nicosia
Aeriko en las montañas de Troodos-por la justicia social y ambiental
antifa λευkoşa
Centro Social «Kaymakkin»
Club Atlético Popular «Omonoia»
Colectivo «Ramona»
Colectivo Ecopolis
Iniciativa para el Rescate de costas naturales
Movimiento de Izquierda, Queremos Federación
PUERTA 9 OMONOIA
Sispirosi Atakton
Spirithkia

Skotsko
Coordinadora Zapatista North UK

Slovensko
Akimov, Ivan
Kesaj Tchave

Evropa
ASSI (Acción Social Sindical Internacionalista)
Colectivo iraní Andeesheh va Peykar
Coordinadora Europea De Via Campesina
CUP Exterior
Flor de la palabra – colectivo de traducción de la sexta francófona
Mujeres y Disidencias de la Sexta en la Otra Europa y Abya Yala – Red de Resistencia y Rebeldía
Never again 88
Watch the Med Alarm Phone
Louis, Camille
Philippe Cordier

Anglie
Coordinadora Zapatista North UK
Hunter Dodsworth, Siân

Irsko
Talamh Beo

Norsko
Alerta
Chiapasgruppa LAG
CROTONICX v/ Loan TP Hoang
Karlsøyfestivalen
Kvinneutvalget (LAG)
LAG Noruega
Latin-Amerikagruppene i Norge (LAG)
López Kunst & Produksjoner
Motmakt
Bokkafe, Anarres
Fadnes, Åse
Fadnes, Astrid
Fadnes, Ingrid
Gulli, Marianne
Haugdahl Solberg, Inga
Haugsnes, Vilde
Heiret, Yngve Solli
Luna Evjen, Solveig
Muñoz Llort, Sonia
Pålsrud, Mads
Pedersen, Ole
Solberg, Jarl
Thamdrup Lund, Herman
Watn, Bård

Nigérie
Engert, Klaus

Portugalsko
Jornal MAPA
Rádio Paralelo
Revista Flauta De Luz
Cunha, António Eduardo
Pereira Ribeiro, Natacha Alexandra

Česká Republika
Anarchistická federace
Družstvo Black Seeds
Kolektiv 115

Rusko
Cooperativa Molotov
Svora collective
Severnaja, Ekaterina
Saepmie, pueblo Saami
Fjellheim, Eva Maria

Švýcarsko
Bloque Feminista Abya Yala Suiza
C.S.O.A. il Molino
Casa Colectiva de Malagnou
Ceibavieja
Circolo Carlo Vanza Bellinzona
Collectif Breakfree Suisse
Collettivo R-Esistiamo
Collettivo Zapatista di Lugano
Direkte Solidarität mit Chiapas
Encuentro Feminista Zapatista Zürich/ Basel
Grève du Climat Genève
Groupe écosocialiste de solidaritéS
Grupo de Coordinación zapatista del territorio suizo
HumanrightsChiapas Suiza
Jeunes POP Genève
Mouvement pour une agriculture paysanne et citoyenne
Théâtre Tête dans le sac – marionnettes
Voce Libertaria Ticino
Women Defend Rojava Zürich
Gioventù Biancoblu

Togo
Les compas de Kpalimé
Adjetey, Rudy

Argentina
Colectiva Corazón del Tiempo
Comité de Solidaridad Latinoamericana
Grupa de Lesbianas Feministas Sudakas Pro Sexo Anticapitalistas de Nvwvrken WajMapu
Blasco, Hugo Antonio
Gambina, Julio C.
Grodziñski, Silvina Alejandra
Imas, Hilda
Luis Ronconi, José

Brazílie
Ação Antifascista São Paulo AFA-SP
Centro de Mídia Independente do Rio de Janeiro
Felício, Erahsto
Rabelo Nogueira, Mônica Celeida

Kanada
No One Is Illegal

Chile
Comité Socioambiental de la Coordinadora Feminista 8M
Cooperativa La Cacerola
Gaceta Ambiental
Instituto Patagónico de estudios culturales
Somos Cerro Blanco
Fermandois, Eduardo

Kolumbie
La Subterránea
Pueblos en Camino, Abya Yala
Centro de Estudios y Memoria Antifascista CEMA
Colectivo Darío Betancourt Echeverry
Colectivo José Martí
Puello-Socarrás, José Francisco
Henao Gaviria, Adriana María

Ekvádor
Walsh, Catherine

USA
Eagle and the Condor Liberation Front
El Kilombo, EEUU
Saving Humans USA
Semillas Collective
Sexta Grietas del Norte (Estados Unidos)
Universidad para el estudio de los movimientos sociales Estados Unidos
Zapatista Solidarity Network NY
Agita Perales
Bergasa, Sara
Boyzo, Ivette
Sáenz-Ackermann, Elizabeth
Galván, Mario
Mesbah, Targol
Nelson, Anthony
Padilla, Tanalís
Quiquivix, Linda
Rodriguez, Chris

Peru
Blanco Berglund, María
Blanco Galdos, Hugo

Mexiko
González Casanova, Pablo
Beristain, Arturo
Beristain, Natalia
Boullosa, Carmen
Cabrera Castro, Emilio
Cruzvillegas, Abraham
de Tavira, Luis
García Bernal, Gael
Giménez Cacho, Daniel
Goded, Maya
Leduc Navarro, Valentina
Leduc, Valentina
López Austin, Alfredo
López Luján, Leonardo
Monge, Emiliano
Navarro, Bertha
Rea, Daniela
Rulfo, Juan Carlos
Stavenhagen, Marina
Tovar, Miguel
Turati, Marcela
Villoro, Juan
Wolffer, Lorena
Aeromoto (colectivo)
Aguilar, Yasnaya
Álvarez, María
Arêchiga, Cesar
Burkhard, Christiane
Calva, Maru
De Cea, Marta
Diaz, Alfonso
Coppel, Carolina
Cordera Rascón, Inti
Cosío, Joaquín
Fondo Semillas
Fuentes Mendoza, Ivonne
Heiblum, Leo
Heredia, Dolores
Hernandez, Macarena
Ibrahim Hakim, Jessica Samara
Kaplan, Luciana
López Aréchiga, César Adolfo
López, Modesto
Marcin, Mauricio
Medina Mora, Katina
Miller, Elisa
Montaño, Pablo
Nettel, Guadalupe
Niembro, Mariana
Petrus Brienen, Jacobus Johannes
Quintana, Vivir
Ríos Almela, María Fernanda
Reyna, Pablo
Roqué, María Inés
Ruedi, Jeronimo
Sarquis, Daiset
Sejenovich, Ivana
Springall, Alejandro
Terrazas, Kyzza
Turner, Tania
González Contreras, Mario e Hilda Hernández Rivera, (padres de Cesar Manuel González Hernández, Normalista desaparecido de Ayotzinapa)
Aguado García de Alba, Mónica
Armengol Niño, Lourdes
Arroyo Pineda, Maria de la Luz
Avendaño, Lucas
Anguiano, Arturo
Barojas Ortuño, Martha Desiree
Barrios el Mastuerzo, Francisco
Barrios Rodríguez, David
Batta Fonseca, Jesús
Bazar Rebelde
Becerra Absalon, Itzel
Belém Huerta Lastra, Matilde
Benavides, Elisa
Benitez Oliva, Alberto
Bernal Ocampo, Sandra Fernanda
Berti, Stefano
Bolio, Roxana
Bosch, Lolita
Briseño, Maria del Carmen
Burgoa, Brenda
Calleja, Max
Cárdenas Pimentel, Cassandra
Carrillo, Alejandra
Castañeda, América
Castellanos, Alicia
Castellanos, Polo
Castellanos, Teresa
Castillo Solis, Perla
Castorena, Lorella
Castro Hernádnez, Enriqueta
Cázares Torres, Jorge
Celeste Cruz Avilés, Sohuame Tlatzonkime
Cervantes Maya, Georgina
Cevallos Rodríguez, Trinidad
Chapa Romero, Ana Celia
Cid Castro, Carolina
Cisneros, Ixchel
Citalán, Antonio
Colin Huizar, Alberto
Cortés Martínez, Gudelia
Colin Huizar, Alberto
De Boni, Ignacio
De Parres Gómez, Francisco
Delgado Wise, Raúl
Díaz Iñigo, Carolina Elizabeth
Díaz, Alfonso
Echenique March, Felipe Ignacio
Eizaga, Safia
Elkisch, Mariana
Eraña, Angeles
Escutia, Sandra
Esteva, Gustavo.
Etchegaray, Juan Carlos
Fautsch Arranz, Marlene
Favela, Mariana
Felício, Erahsto
Ferrer Amarillas, Elena
Fierro Resendiz, León Sedov
Fierro Resendiz, Sashenka
Fiordelisio, Tatiana
Flores Ordóñez, Ramón
Flores Villagómez, Mayvelin
Flores, Ana Lydia
Fong Fierro, Salvador
Fuentes, Andrea
Fuentes, Citlali
Gajá, Servando
Gálvez de Aguinaga, Fernando
Gallaga Hernández, Tania
García Aguilar, C. Lorena
García Ehrenfeld, Claudio
García Sánchez, Nayeli
García Torres, Lilia
García Vigil, María Hortensia
Garibay Marrón, Siria
Giraldo, Ricardo
Gómez González, Erika Olivia
Gómez Rivera, Marìa Magdalena
Gómez, Magdalena
Gómez Suarez, Abigail P.
González Arenas, Luis Alberto
González Aguilar, Mónica
González Baltasar, Julio
González Gómez, Hortensia
González López, Graciela
González, Karla
González, María Mercedes
Gritón, Antonio
Guerrero, Aracelia
Guerrero, Argelia
Guerrero, Arturo
Guerrero, Fabián
Guerrero McManus, Siobhan
Guijosa Hernández, Ernesto
Gutiérrez Luna, Diana Itzu
Guzmán Delgado, Xóchitl
Guzmán Romero, Jorge Adrián
Hansen, Tom
Hernández Alpizar, Javier
Hernández Baños, Blanca
Hernández Crespo, Tania
Hernandez Flores, Bonifacio
Hernández Navarro, Luis
Hernández Ramírez, Tania Paloma
Hernández Reyes, Itzamna Jesús
Hernández Vargas, Humberto
Hernández, Donovan
Hernández, Valeria
Henao Gaviria, Adriana María
Huacuja del Toro, Malú
Inclán, Daniel
Islas Vargas, Maritza
Iturriaga, Ana María
Iturriaga, Enrique
Iturriaga, Josefina
Iturriaga, Susana
Jarquín, Mauro
Jauregui, Gabriela
Javier Trujillo, Francisco
Jimenez, Luis Felipe
Joselevich Aguilar, Camila
Kaplan, Luciana
Katzestein Ferrer, Elena
Kavi, Ernesto
Lechuga Luna, Martha
Ledesma, Araceli
Leija Salas, Alfonso
Lengualerta
León, Paniagua, Livia
Leyva, Cristian
Loeza Limón, Diana
López Castellanos, Nayar
López De Cea, Ana Valentina
López Lujano, Alejandra
López y Rivas, Gilberto
López, Leonel
López, Modesto
Lozada, Mari
Luna Resonante, Yazz
Luz Lopez, Aida
Macías Esparza, Carlos
Macías Esparza, Rubén
Maldonado, Oreandy
Marcial Urbano, Ivonne
Marcos, Sylvia
Maya, Ytzel
Medina Guerrero, Daniel Omar
Medina Romo, Tonantzin
Mejía Aguilar, María de Lourdes, madre de carlos Sinuhé Cuevas Mejía, estudiante asesinado
Mejía Iturriaga, Belzaín
Mejía Iturriaga, Berenice
Mejía, Felix
Mejía, María de Lourdes
Mendoza Jiménez, Florina
Mendoza Pérez, Arbel Ángel
Merino Lubetzky, Alonso
Millán, Margara
Miranda Herrera, Gregorio
Moedano, Maria Guadalupe
Molina Álvarez, Hugo
Molina Zúñiga, Mónica
Mónaco Felipe, Paula
Mozqueda Martínez, Leticia
Muñoz, Adriana
Muñoz, Lucia Joselin
Nava Gómez, Juan Pablo
Navarro Corona, Claudia Ivette
Ochoa, Sarasuadi
Olea Franco, Adolfo
Ortega Erreguerena, Joel
Ortíz Rosales, Sergio Araht
Ortiz, Verónica
Ortuño Vilchis, Matilde
Osorno, Diego
Padierna Jinenez, Pilar
Paredes Coronel, Heriberto
Parra Sosa, Vicente
Peña, Laura
Peralta Casillas, Maria Cristina
Peregrina, Francisco Humberto
Pérez, Martha Alicia
Portillo Elías, Mercedes Adriana
Quintana Rodríguez, Viviana
Quintanar González, Rafael
Radaelli Martinazzo, Sonia
Radilla, Miguel
Ramos Morales, Patricia
Rangel Chabolla, César
Rentería Argelia
Resendiz Flores, Rosa Paulina
Resendiz Flores, Silvia
Revuelta, Gabo
Ríos Sais, Gerardo
Rivera López, Betzabé
Riviello, Bárbara
Rizo García, Marta
Rodríguez, Benita
Rodríguez Contreras, Roberto “Gato”
Rodriguez, Claudia
Rodríguez, Deni
Rodríguez, Luisa Riley
Rojas Bruschetta, Efraín
Romero Gallardo, Raúl
Rose Jameson, Tlazol Celia
Rosset, Peter Chiapas
RS, Cristina
Salgado, Alvaro
Sánchez, Jorge Alonso
Sancosme, Luis Daniel
Sandoval, Claudia
Sandoval Espinosa, Ana
Sandoval Rincón, Alma Esperanza
Sandoval Uhthoff, Ángela
Santiago Santiago, José Jorge
Santos Baca, Andrea
Schmelz Herner, Itala
Segal, Claudia
Segura, Lourdes
Segura, Paulina
Serna Moreno, J. Jesús María
Solorio Sandoval, Israel Felipe
Sohuame Tlatzonkime
Struck King, Juan Manuel
Suárez Rodríguez, Luis David
Tassinari Azcuaga, Aidee
Torres Alamilla, Silvia
Torres Villalvazo, Santos Emanuel
Trejo Muñoz, Rubén
Troncoso, Mariana Lourdes
Trujano Alfaro, Darío Esteban
Uribe Cevallos, Rodrigo
Venegas, Cecilia
Vera Smith, Ana María
Victoria, Maricarmen
Vilchis Avilés, Dara
Villa, Mónica
Villalobos, Juan Pablo
Villegas, Armando
Volovsek, Iván
Welsh, Martha Elena
Wolffer, Lorena
Yébenes, Zenia
Zamora, Bárbara
Zapata Lillo, Paloma
Zepeda Alvarez, Vannya Yocelyn

Asamblea de Defensores del Territorio Maya Múuch’ Xíinbal
Asociación de exploración científica, cultural y recreativa «BRÚJULA ROJA»
Asamblea Nacional de Braceros
Asociación Sindical de Trabajadores del INVI de la Ciudad de México
Batallones Femeninos
Brigada de Salud Zapatista Pantitlán
Brigada Humanitaria de Paz Marabunta
Brigadas Plásticas
Café “Zapata Vive”
Casa del Centro Tijuana
Cátedra Intercultural Carlos Montemayor
Central Unitaria de Trabajadores de México
Centro Comunitario U kúuchil k Ch’i’ibalo’on -territorio maya-
Centro de Derechos de la Mujer de Chiapas
Centro de Derechos Humanos Fray Bartolomé de Las Casas A.C. (Frayba)
Centro de Investigación en Comunicación Comunitaria A.C
Centro de Lengua y Cultura Zoque de Chiapas
Centro Vía Z
CIPOG-EZ-Consejo Indígena Y Popular De Guerrero – Emiliano Zapata
Clinica de Heridas
Colectiva de Mujeres Tejiendo Resistencias
Colectiva Las Sureñas en resistencia y rebeldía
Colectiva Nuestra Alegre Rebeldía en apoyo al CNI y CIG Cuernavaca Morelos
Colectivo Aequus Promoción y defensa de Derechos Humanos
Colectivo Autogestión Libertaria
Colectivo Cuaderno Común
Colectivo de Ilusionistas Sociales
Colectivo de Profes en la Sexta
Colectivo de Psicoanalistas PSIQUEREMOS
Colectivo el Hormiguero
Colectivo La Ceiba
Colectivo La Oveja Roja
Colectivo LOCUS, México
Colectivo Lo de Menos
Colectivo lxs Hijxs del Maíz Pinto
Colectivo Mujeres Tierra AC De Mexicali BC
Colectivo Odontología Comunitaria Sembrando Sonrisas
Colectivo La Oveja Roja
Colectivo Paso Doble en Apoyo al Congreso Nacional Indígena – Concejo Indígena de Gobierno
Colectivo Rural Urbano Asociaçao Oeste (Diadema)
Colectivo Rural Urbano Solidaridad Orgánica
Colectivo Tierra y Libertad
Colectivo Transdisciplinario de Investigaciones Críticas.
Colectivo Zapatista Neza
Comité Estudiantil Metropolitano (CEM)
Comité Promotor Todos Unidos Contra el Nuevo Aeropuerto Internacional de la Ciudad de México (NAICM)
Comunidad Circular AC de Ensenada BC.
Comunidad Indígena Otomí residentes en la CDMX
Cooperativa Hierba Crecida
Cooperativa Tlapaltik
Coordinación de Familiares de Estudiantes Víctimas de la Violencia
Defensores de Tierra y Agua, municipio de Juan C. Bonilla
Desde las Nubes
EcoRed Feminista La Lechuza Buza
Editorial En cortito que’ s pa’ largo
Ediciones del Espejo Somos
El Bordado de Ramona
Enlace Civil
Escuelita Autónoma Otomí
Espacio de Lucha contra el Olvido y la Represión (ELCOR)
Etcétera Errante
Fémina Fatal
Frente de Trabajador@s por el Derecho a la Salud y a la Seguridad Social
Frente del Pueblo Resistencia Organizada, FPRO
Fuerzas Unidas por Nuestros Desaparecidos (as) en Nuevo León
Grietas en el Muro
Grupo de Acompañamiento Político a la familia de Lesvy Berlín Rivera Osorio
Grupo de Teatro «Los Zurdos»
Guardianas y Guardianes del Río Metlapanapa, pueblos de Ometoxtla, Coronango, Almoloya, Nextetelco, Texintla, Xoxtla, Zacatepec y Cuanalá México
Instituto Cultural Autónomo Rubén Jaramillo Ménez (Morelos)
La Bisagra TV
La red del oriente del Estado de México. Resistencia y rebeldía
La Voladora Radio
La Voz del Anáhuac / Trabajadores y Revolución
Laboratorio Popular de Medios Libres
Manu Mayeg A.C
Médicos del Mundo Suiza, Misión México
Mexican Sound
Mexicali Resiste
Meza de Café Zapatista UAM-Iztapalapa
Movimiento al Socialismo, Sección mexicana de la Unidad Internacional de las y los Trabajadores-Cuarta Internacional
Movimiento de Aspirantes Excluidos de la Educación Superior (MAES)
Movimiento Democracia Directa (MDD)
Mujeres que luchan CDMX
Mujeres que Luchan Jrz
Mujeres que Luchan, Resisten y se Organizan
Mujeres y la Sexta
Nodo de Derechos Humanos
Noticias de abajo y Laboratorio Popular de Medios Libres
Nueva Central de Trabajadores
Obeja Negra
Organización Nacional del Poder Popular-PRP
Organización Popular Francisco Villa de Izquierda Independiente
Panteón Rococó
Participantes CompArte “Báilate otro mundo”:
Partido de los Comunistas
Partido Revolucionario del Pueblo
Patrulla Roja
Plantón por los 43 de la ciudad de México
Poesía y Canto
Promotores Culturales ReintegrArte
Proyecto Libre: Educación y Autonomía
Radio Zapote
Red de Apoyo Iztapalapa Sexta (RAIS)
Red de feminismos descoloniales
Red de Mujeres “Porque Acordamos Vivir”
Red de Rebeldía y Resistrenzas
Red de Resistencia y Rebeldía Altas Montañas
Red de Resistencia y Rebeldía de Acámbaro
Red de Resistencia y Rebeldía Jo’
Red de Resistencia y Rebeldía región Este de Guanajuato de Resistencia y Disidencia Sexual y de Género
Red Universitaria Anticapitalista
Regeneración Radio
Residentes de la Honorable Casa Nacional del Estudiante
Resistencias Enlazando Dignidad – Movimiento y Corazón Zapatista
Revista FLUIR
Sector de Trabajadores Adherentes a la Sexta Declaración
Sexta Teatrito Mérida
Shakti ArtEscena S.C.
Sindicato de Trabajadores Académicos de la Universidad Autónoma Chapingo (STAUACh)
Sindicato Mexicano de Electricistas
Skaffo LaFaro
Surco Informativo
Tejiendo Organización Revolucionaria (TOR)
Tlanezi Calli (Casa del Amanecer)
Unión Popular Apizaquence Democrática e Independiente (Upadi)
Universidad de la Tierra-CIDECI, México
Universidad de la Tierra (Oaxaca)
UPREZ Benito Juárez
Urdimbre audivisual
Voces del Viento
Yoloxóchitl-Flor del corazón. Espacio para la salud comunitaria
Zapateando Medios Libres
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Aguascalientes
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Ciudad de México
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Colima
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Guadalajara
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Hidalgo
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN La Laguna
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN León
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Mazatlán
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Morelia
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Nuevo León
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Puebla
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Querétaro
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN San Luis Potosí
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Sinaloa
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Tlaxcala
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Tijuana
Equipo de Apoyo a la Comisión Sexta del EZLN Zacatecas

 

Comandante Don Pablo Contreras a Subcomandante Insurgente Moisés.
Mexiko.

Chcete-li přidat svůj podpis pod Deklaraci, pošlete email na firmasporlavida@ezln.org.mx (a  na blackseeds@riseup.net) Napište prosím úplné jméno vaší skupiny, kolektivu, organizace nebo čehokoliv, ve svém jazyce, a zemi, ve které působíte.

 

Posted on

Část pátá: Pohled a vzdálenost ke dveřím

Předpokládejme, že je možné si vybrat, kam upíráte svůj pohled. Předpokládejme také, že je možné se alespoň na chvilku oprostit od tyranie sociálních sítí, které nám diktují nejen, na co se máme dívat a o čem mluvit, ale i jakým způsobem se díváme a mluvíme. Předpokládejme, že svůj pohled upíráte výše: od okamžitého přes lokální, regionální a národní až ke globálnímu. Pozorujete to? Ano, je tam chaos, zmatek, nepořádek. Předpokládejme ještě, že jste lidská bytost, nikoli digitální aplikace, která vše pohotově zhlédne, třídí, hierarchicky uspořádá, soudí či postihne, a jako taková si vybíráte, na co se díváte… a jak se díváte. Je možné (i když je to jen další předpoklad), že dívat se a soudit není jedno a to samé. V tom případě si nejen vybíráte, kam upíráte svůj pohled, ale také se můžete rozhodnout jinak se ptát: otázku „Je to dobré, nebo zlé?“ zaměníte za „Co je to?“. Jasně, první otázka vede k výživné debatě (existují ještě debaty?) zakončené prohlášením „Tohle je špatné (nebo dobré), protože to říkám.“ Případně můžeme diskutovat o tom, co je dobro a co je zlo, a svá tvrzení dokládat argumenty a citáty v poznámkách pod čarou. Jistě, máte pravdu, je to lepší než lajky a palečky nahoru, ale navrhuji vám změnit výchozí bod: vybrat si, kam upíráte svůj pohled.

Tak například: rozhodnete se upřít svůj pohled na muslimy. Můžete si vybrat mezi těmi, kteří spáchali atentát na Charlie Hebdo nebo těmi, již nyní kráčejí Francií, aby se domohli svých práv.  Jelikož jste to dočetli až sem, je pravděpodobné, že jste spíše na straně „sans-papiers“ (1). A asi taky cítíte povinnost prohlásit, že Macron je idiot. Nicméně ponechme nyní tento letmý pohled vzhůru stranou a podívejme se zpět dolů k protestním táborům a pochodům migrantů. Prvně vás napadne se zeptat, kolik jich je, a hned přispěcháte s odpovědí: hodně, málo, příliš nebo tak akorát dost; váš zájem přešel od jejich náboženství k číslům. Pokládáte si další otázky: Co chtějí? Za co bojují? A zde se musíte rozhodnout, zda se budete pídit v médiích a na sítích… anebo budete naslouchat přímo jim. Předpokládejme, že se jich můžete ptát. Zeptáte se jich na jejich vyznání, nebo se budete tázat, kolik jich je? Či se jich rovnou zeptáte, proč opustili svou zemi a dorazili sem, na neznámou půdu i oblaka, do míst s jiným jazykem, jinou kulturou, jinými zákony a způsoby? Možná vám odpoví jedním slovem: válka. A třeba vám i vysvětlí, co v jejich vnímání to slovo znamená. Válka. Rozhodnete se pátrat: válka kde? Anebo ještě lépe, proč válka? Zahltí vás vysvětleními: náboženství, územní spory, drancování zdrojů… nebo prostě a jednoduše hloupost. Vy se s tím ale nespokojíte a tážete se dál: komu prospívá všechno to ničení, vysidlování i následná obnova a zalidňování? Zde narazíte na jména různých korporací. Pátráte dál a zjišťujete, že sídlí v několika zemích a že neprodukují jen zbraně, ale také auta, rakety a družice, mikrovlnné trouby, jednorázové obaly, banky, sociální sítě, „mediální obsah“, oblečení, telefony a počítače, obuv, jídlo s označením „bio“ i bez něj, přepravní společnosti, on-line prodej, vlaky, hlavy států a šéfy různých kabinetů, vědecká i nevědecká výzkumná střediska, hotelové a restaurační řetězce, fastfoody, aerolinky, tepelné elektrárny a samozřejmě nadace „humanitární“ pomoci. Bylo by možné to uzavřít s tím, že odpovědnost leží v samotné podstatě lidství a na celém světě.

Ale pak vás napadne se zeptat, jestli svět a lidskost náhodou nejsou zodpovědné i za ty migrantské tábory, protestní pochody, za ten vzdor. A docházíte k tomu, že – asi, pravděpodobně –  je za to vše zodpovědný celý systém. Ten systém, který produkuje a reprodukuje bolest, stejně jako ti, kteří bolest působí, i ti, kteří ji snáší.

Nyní se pojďme pohledem vrátit zpět k pochodujícím, kteří si nyní razí cestu Francií. Předpokládejme, že jich je málo, maličko, že je to jen jedna žena nesoucí své dítě. Záleží vám nyní na jejich vyznání, jazyku, oblečení, kultuře, na jejich způsobech? Je pro vás důležité, že je to jen jedna žena s dítětem v náručí? A teď na chvíli zapomeňte na ženu a zaměřte svůj pohled jen na to maličké stvoření. Záleží na tom, jestli je to chlapec, dívka nebo další? Záleží na barvě jeho kůže? Možná teď přijdete na to, že na čem opravdu záleží, je jeho život.

A teď pojďme dál. Jestli jste to dočetli až sem, pár dalších řádek vám už neublíží… nebo alespoň ne moc.

Předpokládejme, že na vás žena mluví a že máte tu čest rozumět tomu, co vám říká. Myslíte, že vás bude žádat, abyste se jí omluvili za barvu své kůže, za svou víru nebo za svou národnost, gender, za své předky, za jejich kulturu a způsoby? Budete spěchat s omluvou za to, kým jste? Doufáte, že vám odpustí a vy se budete moci vrátit ke svému životu s vědomím, že nikomu nic nedlužíte? Anebo vám neodpustí a vy si řeknete „no, aspoň jsem to zkusil/a a upřímně lituji toho, že jsem, kým jsem“?

Anebo se bojíte, že se na vás bude jen mlčky dívat a vy vycítíte, že se vás tím pohledem ptá: „A co ty?“

Pokud dospějete k tomuto úsudku/pocitu/nejistotě/strachu, pak se omlouvám, ale neexistuje pro vás lék: jste lidskou bytostí.

-*-

Tak jsme si to vyjasnili, už víme, že nejste bot, a teď si toto cvičení zopakujte na ostrově Lesbos, na Gibraltaru, v kanále La Manche, podél řeky Suchiate, u Rio Grande.

A nyní zkuste pohledem zavadit o Palestinu, Kurdistán, Euskadi (2) či Wallmapu (3). Ano, motá se z toho hlava, a není to zdaleka všechno, kam stojí za to pohledět. Jsou zde totiž lidé (ať už je jich hodně, málo, příliš nebo tak akorát dost), kteří také bojují za život. A kteří život vnímají jako nerozlučně spjatý se svou půdou, svým jazykem, svou kulturou a svými způsoby. Se vším tím, co nás Kongres domorodých národů učí nazývat „územím“, které není pouze kouskem země. Nemáte pokušení nechat si od těchto lidí vyprávět jejich příběhy, jejich boje a sny? Ano, já vím, možná by pro vás bylo snazší obrátit se na Wikipedii, ale nelákalo by vás slyšet je přímo a zkusit je pochopit?

Vraťte se nyní k tomu, co leží mezi řekou Suchiate a Rio Grande. Vydejte se na místo zvané „Morelos“. Zde pohlédněte vstříc obci Temoac a zaostřete na komunitu známou jako Amilcingo. Vidíte ten dům? Je to dům muže, který za svého života nesl jméno Samir Flores Soberanes. Před těmito dveřmi byl zavražděn. Čím se provinil? Vzdoroval megaprojektu, který představoval smrt pro život komunity, které byl součástí. Ne, nepřeřekl jsem se: Samir nebyl zavražděn, protože by bránil svůj individuální život, bránil život své komunity.

Ba co více, Samir byl zavražděn, protože bránil životy generací, o kterých se zatím ani nepřemýšlí. Protože pro Samira, pro jeho soudružky a soudruhy, pro původní obyvatele sdružené v Kongresu domorodých národů, pro nás, zapatistky a zapatisty, není život komunity něčím, co se odehrává pouze v přítomnosti. Je to především to, co teprve přijde. Život komunity se buduje dnes, ale kvůli zítřku. Život v komunitě se předává dál a dál. Myslíte si, že účet za jeho vraždu by byl srovnán, kdyby se jeho vrazi – skuteční i intelektuální – omluvili? Myslíte, že by se jeho rodina, jeho organizace, Kongres domorodých národů, nosotr@s, spokojili s tím, kdyby nás oni zločinci požádali o odpuštění? „Odpusťte mi, to já vypsal odměnu za jeho zabití a vyplatil nájemné vrahy, vždycky jsem byl trochu horká hlava. Zkusím se napravit… anebo taky ne. Ok, tak už jsem se vám omluvil a teď konečně zabalte ten svůj protestní tábor, ať můžeme dokončit stavbu tepelné elektrárny, jinak přijdeme o spoustu peněz.“ Myslíte si, že na to čekají, že na to čekáme? Že za to bojují, za to bojujeme? Aby nás požádali o odpuštění? Aby prohlásili „Promiňte, máte pravdu, zabili jsme Samira a naším projektem zabijeme i vaše komunity. Tak tedy pardon. A jestli nám neodpustíte, nevadí, my náš projekt stejně dokončíme.“?

A ukazuje se, že ti, kteří se omlouvají za tepelnou elektrárnu, jsou ti samí, kteří stojí za tím špatně pojmenovaným „Mayským vlakem“(4), „Transisthmuských koridorem“(5), přehradami a povrchovými doly. Jsou to ti samí, kteří zavírají hranice, aby zabránili migraci způsobené válkami, které sami živí, ti samí, kteří pronásledují Mapuche, ti samí, kteří masakrují Kurdy, ti samí, kteří ničí Palestinu, ti samí, kteří střílí Afroameričany, ti samí, kteří vykořisťují – ať už přímo nebo nepřímo – pracující v každém koutě planety, ti samí, kteří pěstují a oslavují genderové násilí, ti samí, kteří nutí děti k prostituci, ti samí, kteří vás špehují, aby zjistili, co máte rádi a pak vám to mohli prodat, a pokud nic rádi nemáte, pak vás donutí, abyste měli, ti samí, kteří ničí přírodu. Ti samí, kteří vás, nás i všechny ostatní nutí věřit, že za tyto globální zločiny můžou nějaké konkrétní národy, náboženství, jazyky, příběhy či způsoby, že za ně může odpor vůči pokroku. Že máme být všichni stejní… anebo stejné, abychom nezapomínali na rovnost genderů.

Kdyby se dalo dojít do všech koutů této umírající planety, co byste dělali? Nevíme jak vy, ale my, zapatistky a zapatisté, bychom se šli učit. A samozřejmě tančit, ale myslím, že tyto věci se vzájemně nevylučují. Kdyby tato příležitost existovala, byli bychom ochotní risknout to všechno, opravdu všechno. Nejen naše individuální životy, ale i ten kolektivní. A pokud by tato možnost neexistovala, bojovali bychom, abychom ji vytvořili. Abychom ji vybudovali, jako by to byla loď. Ano, já vím, zní vám to šíleně, jako něco nemyslitelného. Koho by mohlo napadnout, že osud těch, kteří bojují proti tepelné elektrárně v jednom zapomenutém koutě Mexika, by mohl zajímat lidi v Palestině, Baskicku, že by mohl zajímat Mapuche, migranty, Afroameričany, mladou švédskou environmentalistku, kurdskou bojovnici či ženu bojující v kterémkoliv jiném koutě planety, že by mohl zajímat lidi v Japonsku, Číně, v Koreji, Oceánii či matce Africe?

Neměli bychom se místo toho radši vydat do Chablekalu na Yucatanském poloostrově a stěžovat si v kanceláři Equipo Indignación (6)? „Hej, máte světlou kůži a jste věřící, proste o odpuštění!“ Jsem si téměř jistý, že by odpověděli: „Žádný problém, jen prosím počkejte, až na vás přijde řada, máme teď plné ruce práce s doprovázením těch, kteří vzdorují Mayskému vlaku a kteří trpí vysidlováním, perzekucí, vězením i smrtí.“ A asi by dodali:

„A také se musíme vypořádat s obviněním Nejvyššího vůdce, že jsme financováni ilumináty coby součást meziplanetárního spiknutí s cílem zastavit 4T.“ (7)  Každopádně jsem si jistý, že by použili sloveso „doprovázet“ a nikoliv „vést“, „řídit“ či „rozkazovat“.

Anebo bychom měli s bojovým pokřikem „Vzdejte se, bledé tváře!“ vtrhnout do Evropy a zničit Panthenón, Louvre a Prado a tamní sochy a obrazy nahradit zapatistickými výšivkami a šátky přes obličej, které jsou – jen tak mimochodem – jak účinné, tak roztomilé? Místo těstovin, mořských plodů a paelly zavést stravu založenou na kukuřici, cacaté a yerba mora; místo piva, vína a limonád povinný pozol! A každému, kdo bude přistižen na ulici bez kukly, pokutu nebo vězení (ano, jedno nebo druhé, netřeba přehánět). Zvolat: „Hele, rockeři, odteď budete hrát na marimbu! A chceme slyšet cumbiu, už žádný reggaeton!“ (lákavé, že?) „Co na to vy dva, Panchito Varona (8) a Sabina (9)? Všichni ostatní se teď přidají ke sboru, pustíme si ve smyčce ‚Cartas Marcadas‘ (10), pořád dokola, bez ohledu na to, že už odbilo deset, jedenáct, dvanáct, jedna, dvě, tři… no dost už radši, ráno musíme brzo vstávat. Hele a ty tam, exkráli, co vzal radši nohy na ramena, nech ty slony na pokoji (11) a běž radši něco uvařit! Dýňovou polévku pro celý dvůr!“ (já vím, není má krutost úžasná?)

A teď mi povězte: Myslíte, že ti nahoře nemají klidné spaní z toho, že se budou muset omluvit? Není jejich největší noční můrou spíše to, že zmizí, že na nich přestane záležet, nikdo je nebude brát v potaz, nebudou ničím, že se jejich svět zhroutí, aniž by vydal zvuk, a že si je nikdo nebude pamatovat, stavět jim sochy, muzea, vymýšlet oslavné písně či vyhlašovat vzpomínkové dny? Nevyvolává v nich paniku spíše tato možná skutečnost?

-*-

Byla to jedna z mála příležitostí, kterou zesnulý SupMarcos nevyužil k tomu, aby něco vysvětlil pomocí kinematografického přirovnání. Vy byste to neměli vědět a já bych vám to neměl říkat, ale nebožtík Marcos mohl vyprávět o každé etapě svého krátkého života, jako by to byl film. Anebo doprovázet svá vysvětlení ohledně národní a mezinárodní situace větou „jako v tomhle nebo tamtom filmu“. Jasně, občas si musel trochu upravit scénář, aby se lépe hodil k tomu, co zrovna vyprávěl, ale jelikož většina z nás ten film stejně neviděla, a neměli jsme signál, abychom se mohli

na mobilu poradit s Wikipedií, nezbývalo nám než mu věřit. Ale neodbíhejme od tématu. Počkejte, myslím, že jsem to viděl napsané někde v tom stohu papírů v kufru jeho vzpomínek… Tady to je! Tak tedy:

„Abyste pochopili naše odhodlání a velikost naší troufalosti, představte si, že smrt je dveřmi, kterými musíte projít. Existuje spousty různých domněnek o tom, co za dveřmi je: nebe, peklo, očistec, prázdnota… a desítky popisů všech těchto možností. Život tedy můžeme chápat jako cestu k těmto dveřím. Dveře, tedy smrt, by pak byly místem příjezdu… anebo přerušením, drzou propastí nepřítomna, které raní dech života.

Ke dveřím se přichází skrze násilí, mučení a vraždy, nešťastnou náhodou, dveře se bolestivě pootevírají nemocí, únavou i touhou. To znamená, že většinou sice ke dveřím dojdete, aniž byste o to usilovali, stále ale máte možnost si tu cestu vybrat. 

Pro domorodé národy a dnešní zapatisty byla smrt dveřmi, které byly zasazeny na samý počátek života. Děti k nim často dorazily před pátým rokem života a procházely jimi s horečkou a průjmem. To, co jsme udělali 1. ledna 1994, bylo pokusem ty dveře odsunout. Abychom toho dosáhli, museli jsme být odhodlaní jimi sami projít, i když jsme si to nepřáli. Od té doby všechno naše úsilí směřovalo a stále směřuje k tomu, abychom ty dveře odsunuli co nejdál. ‚Prodloužit průměrnou délku života,‘ jak by řekli odborníci. ‚Ale důstojného života,‘ bychom dodali my. Odsunout je někam úplně stranou, až někam hodně daleko v naší cestě. Proto jsme na začátku povstání říkali, že ‚umíráme, abychom mohli žít‘. Protože pokud bychom nepředávali život – tedy cestu – dál, pro co bychom vlastně žili?“

Předávat život.

To je přesně to, o co se staral Samir Flores Soberanes. A o co ve zkratce usiluje Frente de Pueblos en Defensa del Agua y de la Tierra de Morelos, Puebla y Tlaxcala (12) a jejich vzdor a rebelie proti plánované tepelné elektrárně a takzvanému „Proyecto Integral Morelos“.  Na jejich požadavky zastavení a úplného odstoupení od projektu smrti odpovídá zlá vláda argumentem, že by přišla o spoustu peněz.

To, co se děje v Morelos, je příkladem konfliktu, který je dnes přítomný všude na světě: peníze versus život. A v tomto střetu, v této válce, nemůže žádný čestný člověk zůstat neutrální. Buď jste na straně peněz, nebo na straně života.

Tedy, abych to nějak shrnul: boj za život není jen nějakou posedlostí původních obyvatel, je spíše… posláním… kolektivním posláním.

Dobře, tak ahoj a nezapomínejte, že omluva není to samé jako spravedlnost.

Z hor, které se jmenují Alpy, v myšlenkách na to, kam vtrhnout nejdřív: Německo? Rakousko? Švýcarsko? Francie? Itálie? Slovinsko? Monako? Lichtenštejnsko? Ne, dělám si legraci… anebo ne?

Co nejvkusněji to na vás „vyblil“

El SupGaleano

Mexiko, říjen 2020


Z deníku Kočkopsa: Hora na vysokém moři. Část I: Vor

„V mořích všech světů, které na tomto světě jsou,
byly vidět hory pohybující se nad vodou,
a na nich zakryté obličeje žen, mužů a dalších.“

„Kroniky zítřka“ Don Durito de la Lacandona, 1990

 

Po třetím neúspěšném pokusu se Maxo zamyslel a po pár vteřinách zvolal: „Chce to provaz!“ „Říkal jsem ti to,“ odpověděl Gabino. Zbytky voru se mezitím volně vznášely na hladině a vrážely do sebe v souladu s tím, jak na ně působil proud řeky, která, věrná svému jménu – Colorado – nabírala načervenalý odstín bahna lemujícího její břehy.

Poté nechali zavolat celý oddíl milicionářů, který dorazil v rytmu „Cumbia sobre el Río Suena“ (13) od geniálního Celsa Piñy. Svázali několik provazů dohromady a část oddílu poslali na druhou stranu řeky. Když pak obě skupiny přivázali svou část lana k voru, mohli ho nyní ovládat do té míry, že se nerozpadl, a táhnout tu hromadu svázaných klád řekou, která sama neměla o jejich záměrech ani tušení.

Tato nesmyslná operace se rozběhla poté, co jsme se domluvili na invazi… promiňte, návštěvě všech pěti kontinentů. Takže žádné otálení! Když se o tom nápadu hlasovalo, SupGaleano jim říkal: „Jste blázni! Vždyť nemáme loď,“ načež mu Maxo odpověděl „Tak ji postavíme“ a hned začaly padat různé návrhy.

Jako bychom na zapatistickém území trpěli nedostatkem absurdity, stavbu „lodi“ si vzala na starosti Defensa Zapatista (14) a její parta.

„Soudružky zemřou mizernou smrtí,“ prohlásila Esperanza [Naděje] s optimismem, který se stal legendárním (narazila na to slovo v nějaké knížce a pochopila, že znamená něco strašného a nezvratného a od té doby ho začala používat v různých situacích: „Maminka mě mizerně učesala.“ nebo „Učitelka mi mizerně oznámkovala úkol.“ a tak dále), zatímco se vor během čtvrtého pokusu znovu rozpadl.

„A soudruzi,“ Pedrito cítil povinnost dodat, i když si nebyl jistý, jestli je genderová solidarita v této – mizerné – situaci vhodná.

„No,“ odpověděla Defensa, „soudruhy je snadné nahradit, ale soudružky… kde je budeš hledat? Myslím opravdové soudružky, ne jen tak ledajaké.“

Defensina banda byla strategicky rozmístěná, ne snad aby pozorovala marnou snahu členů výboru (15) postavit loď, ale aby Defensa i Esperanza mohly obě držet za ruku Calamidad [Kalamitu], která se již dvakrát pokusila vrhnout do řeky, aby zachránila rozpadající se vor, v obou případech ale naštěstí stihli zakročit Pedrito, Pablito a milovaný Amado [amado Amado]. Jednooký kůň i Kočkopes byli od začátku oněmělí úžasem, ale strachovali se zbytečně. Když celou tu partu uviděl SupGaleano, poslal tři čety milicionářů na břeh řeky a svým typicky diplomatickým tónem, aniž by se přestal usmívat, prohlásil: „Jestli se ta dívka dostane do vody, jste všichni mrtví.“

Po zdárném šestém pokusu začali členové výboru nakládat na vor to, co nazývali „základní výbavou“ (něco jako zapatistická sada pro přežití): pytel tostadas, panelu (třtinový cukr), žok kávy, kukuřici upravenou na pozol, dřevo na oheň a kus igelitu pro případ, že by pršelo. Po chvíli rozjímání si uvědomili, že tu něco chybí, a bez velkých okolků přinesli marimbu.

Maxo oslovil Monarca a SupGaleana, kteří se právě radili nad nějakými plány, o kterých vám povím někdy jindy: „Poslouchejte, je potřeba poslat dopis na druhou stranu, ať si seženou provaz, pořádně si ho tam uvážou a ať nám pak hodí ten volný konec. Hlavně ať je dost dlouhý… takhle budeme moct z obou břehů kontrolovat směr lodě. Ať si to tam ale dobře zorganizují, kdybychom z obou stran ty provazy jen tak ledabyle hodili, tak bychom je nikdy nespojili. Musí se to dobře zorganizovat a ty provazy pak pořádně svázat dohromady.“

Maxo nečekal, až SupGaleano vyjde z údivu, a začal mu překotně vysvětlovat, že je veliký rozdíl mezi vorem vyrobeným z kulatin svázaných liánou a lodí, která má přeplout Atlantik.

Pak se vrátil dohlídnout na zatěžkávací zkoušku voru se vší bagáží. Debatovali o tom, kdo se jako první nalodí coby zkušební lidská posádka, ale řeka pod nimi hrozivě burácela, až se nakonec uchýlili k tomu, že navrch všeho toho nákladu posadili hadrovou panenku. Maxo zastával roli námořního inženýra, protože se jednou, před mnoha lety, když se zapatistická delegace vydala podpořit protestní tábor do Cucapá, smočil v Kalifornském zálivu. Nezdržoval se vyprávěním o tom, jak se málem utopil, když mu kukla zakryla nos i ústa a on nemohl dýchat, a místo toho jako správný mořský vlk prohlásil: „Oceán je jako řeka, ale bez proudu a větší, o hodně větší, asi jako Laguna de Miramar.“

SupGaleano se snažil zjistit, jak se řekne „provaz“ německy, italsky, francouzsky, anglicky, řecky, baskicky, turecky, švédsky, katalánsky, finsky atd., když se k němu přiblížila majorka Irma a řekla: „napiš jim, že nejsou samy“. „Ani sami,“ dodal lodní podplukovník Rolando. „Napiš sami/y,“ odvážila se Marijose, která přišla požádat hudebníky, ať zahrají cumbia verzi Labutího jezera. „Pěkně od podlahy, ať tančí, ať nejsou jejich srdce smutná.“ Muzikanti se ptají, co jsou to „labutě“? „Jsou jako kachny, ale hezčí, jako kdyby natáhly krk a už by tak zůstaly. Jsou trochu jako žirafy, ale chodí a plavou jako kachny.“ „A dají se jíst?“, ptají se muzikanti, kteří si jsou dobře vědomí toho, že už je dávno čas na pozol a kteří sem jen přišli pomoct naložit marimbu. „Ale v žádném případě, labutě se nejí, labutě tančí!“ Hudebníci se shodují, že upravená verze Pollito con papas (16) by mohla fungovat. „Nastudujeme si to,“ řekli a odešli si dát pozol.

Defensa Zapatista a Esperanza mezitím přesvědčovali Calamidad, že jelikož je SupGaleano zaneprázdněn, znamená to, že je jeho chýše prázdná a je pravděpodobné, že má ve skříni s tabákem zase schované sušenky. Calamidad o tom pochybovala, a tak jí musely slíbit, že si tam můžou hrát s praženou kukuřicí (17). Odešli. El Sup viděl, jak odchází směrem k jeho boudě, ale nijak ho to neznepokojovalo: bylo nemožné, aby našly sušenky ukryté pod vaky plesnivého tabáku. Obrátil se na Monarcu, ukázal na jeden z mnoha nákresů a zeptal se: „Jsi si jistý, že se nepotopí? Bude dost těžká.“ Monarca se zamyslel a odpověděl: „Hm, je to možné,“ a pak vážně dodal: „Měli by si s sebou vzít nafukovací balonky, pro všechny případy.“

El Sup si povzdechl a řekl: „Více než loď potřebujeme trochu rozumu.“ „A lepší provaz,“ dodal SubMoy, který přicházel právě ve chvíli, kdy se plně naložený vor potopil.

Zatímco na břehu členové výboru rozjímali nad zbytky lodního vraku a pozorovali, jak proud unáší dál a dál převrácenou marimbu, kdosi prohlásil: „Ještě že jsme nenaložili celý sound systém, to by bylo dražší.“

Všichni začali tleskat, když na hladinu vyplula hadrová panenka. Někdo jí totiž prozřetelně připevnil nafukovací balonky do podpaždí.

Opravdu.

Mňau-Haf.


Poznámky:

  1. Francouzský výraz pro lidi bez dokladů.
  2. Baskicko.
  3. Území obývané Mapuchi.
  4. „Tren Maya“ je jedním ze stěžejních projektů úřadujícího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora (AMLO). Má za cíl železnicí propojit turismem již zničenou oblast Quintana Roo s Chiapasem.
  5. Corredor Transístmico – projekt kanálu spojujícího Pacifik s Golfským zálivem a související industrializace postižených oblastí.
  6. „Kolektiv rozhořčení“ – lidskoprávní nevládní organizace fungující od roku 1991.
  7. Čtvrtá transformace (4T) je pojem pocházející z kampaně současného prezidenta Manuela Lópeze Obradora (AMLO), ve které sliboval zásadní proměnu mexické společnosti, podobně důležité jako válka za nezávislost Mexika (1810–1821), válka o reformu (1858–1861) a Mexická revoluce (1910–1917). Dne 28. srpna 2020 vydala vládnoucí administrativa prohlášení, že kampaň proti jejímu stěžejnímu projektu – Mayskému vlaku – je financována ze zahraničí např. Rockefellerovou nadací. Viz https://www.proceso.com.mx/nacional/2020/8/28/fundaciones-extranjeras-financian-oposicion-al-tren-maya-acusa-amlo-248452.html.
  8. Známý španělský rockový muzikant a producent.
  9. Joaquín Sabina: legendární španělský písničkář a hudebník.
  10. „Označené karty“ je populární píseň zpívaná Pedrem Infantem ve stejnojmenném filmu z roku 1948. EZLN na tuto píseň často odkazuje, jako např. v případě, kdy ji tzeltalští obyvatelé zapatistické komunity Amador Hernandez zpívali vojákům, kteří byli do oblasti vysláni federální vládou, aby ukončili zapatistický protestní tábor. Viz https://www.jornada.com.mx/1999/08/19/payan.html.
  11. Bývalý španělský král Juan Carlos I. uprchl počátkem tohoto roku ze země, aby se vyhnul trestnímu stíhání kvůli údajné korupci. Na veřejnost se dostaly fotografie z roku 2012, na kterých král loví slony v Botswaně, zatímco se Španělsko potýká se závažnou ekonomickou krizí.
  12. Lidová fronta na obranu vody a země Morelos, Puebla a Tlaxcala.
  13. Cumbia zní nad řekou. Viz https://www.youtube.com/watch?v=4ba1Yc6lkQc&feature=youtu.be.
  14. Defensa Zapatista, v překladu „Zapatistická obrana“, je jméno postavy, kterou Subcomandante Galeano použil ve své „Povídce o zlém snu holčičky Defensa Zapatista, o tom, co je nálehavé a co je důležité“ přednesené v lednu 2017 na CIDECI v San Cristóbal de las Casas. Viz https://mardefueguitos.info/2017/02/03/la-historia-del-mal-sueno-de-la-nina-defensa-zapatista-lo-urgente-y-lo-importante/.
  15. „Los comités“ – členové Tajného domorodého revolučního výboru.
  16. „Kuřátko s bramborama“ je album cumbia kapely Los Vaskez z roku 1986.
  17. „Jugar a las palomitas“ – oblíbená hra dětí v Chiapasu, kdy se zrnka kukuřice nechávají „vybuchout“ jako bouchací kuličky.
Posted on

Komuniké Kongresu domorodých národů k aktuální situaci v Chiapasu

¡ALERTA!
Rádi bychom informovali mexické a mezinárodní společenství, že Chiapas kolabuje v důsledku setrvalých dešťů trvajících od září 2020.

Rozpadlé a pobořené silnice, mosty, domy, školy, porušená elektrická vedení, zničená vodovodní potrubí, přetékající řeky, a k dnešnímu dni (8. listopadu) nejméně 35 mrtvých.

K původnímu obyvatelstvu lhostejná vláda zaměřila svojí pozornost na potlačení záplav ve státě Tabasco, kde se nachází strategická uložistě ropy, a v náhorním Chiapasu nechala celou odpovědnost za situaci na místních komunitách. Na severu Chiapasu už společenství kmenů Zoque organizuje obnovení veřejných služeb.

Vyzýváme místní komunity k ostražitosti, protože deště ještě neutichly a vláda zůstává k původním obyvatelům lhostejná.