Usrkl horké kávy, jejíž vůně prostoupila celým bytem, a začetl se do novin. Jako vždy, jako každý den, rituálně. Miloval tu chvíli, kdy se ranní paprsky podzimního slunce lámaly o kávový dým a tříštily se do prostoru. „Dnes, 1. října, je mezinárodní den kávy,“ přečetl si a potěšil se – tyhle drobné důvody k oslavě mu vždy vykouzlily úsměv na tváři. Vzal šálek, slavnostně se napil a pokračoval ve čtení: „právě dnes pěstitelé a distributoři kávy z celého světa zvou lidi do svých světů, aby si její milovníci zjistili více o své vášni. Víte, co vlastně pijete?“ Přímost otázky ho vykolejila z ranního klidu natolik, až se málem vyvrátil ze židle. Nevěděl. Netušil. Lehký stud se promísil s těkavou neposedností. Nedalo mu to, vstal a šel se do kuchyně podívat. „Pravá káva z Chiapasu,“ přeříkával si pod nosem znění z obalu a pomalu se uklidňoval. Když si pak dále přečetl, že mu kávu se značkou nadnárodní korporace připravila jihomexická „domorodá kultura s organickým vztahem k přírodě“, šel si do obýváku s uspokojeným pocitem kávu dopít, otočit list novin a začíst se do něčeho jiného.

Dost, dost, DOST příběhu o pánovi s kávou a novinami! Pít kávu z Chiapasu to totiž není jen tak – je to svým způsobem politický čin. Proč? Protože v Chiapase zuří válka. Není to jen tak ledajaká válka, ale tzv. válka nízké viditelnosti či intenzity, ve které proti sobě stojí mexický stát, armáda, policie, zkorumpovaní politici, místní velkostatkáři a jejich polovojenské jednotky na jedné straně a na straně druhé zapatisté, hnutí mayských domorodců bojující již od roku 1994 s podporou celosvětových solidárních sítí za autonomii, důstojnost a lidskost. Tamější válka má mnoho podob, ale jedním z hlavních a dlouhotrvajících kolbišť je právě svět kávy. A v něm to v současnosti vře jako už dlouho ne. Nechvalně známá Regionální organizace pěstitelů kávy z Ocosinga (známá pod španělským akronymem ORCAO), jež kromě kávy organizuje i paramilitární aktivity, začala s tichou podporou politicko-ekonomických struktur v posledních týdnech napadat povstalecké komunity a infrastruktury zapatistů: podezřele se houfuje kolem nich, ostřeluje je a vypaluje sklady s kávou – jako v případě skladů zapatistického družstva Yochin Tayel Kinal ve vesnici Cuxuljá, jehož kávu zpracovává i náš kolektiv Black Seeds.

Každý, kdo pije kávu z Chiapasu, včetně pána s ranními novinami, pije kávu z válečné zóny a je na něm, koho ve válce podpoří. Káva jako výběrová záležitost zde nabývá politických souvislostí a naše volba, volba družstva Black Seeds, je v této věci jasná. Díky aktuální situaci zahajujeme na celosvětový den kávy kampaň Zapatistický rok kávy. Ano, museli jsme v důsledku měnícího se kurzu koruny, eura a pesa zapatistickou kávu zdražit na současných 650,-/kg, nicméně, z každého kila, které do konce roku prodáme, pošleme 50,- na nově zřízený benefiční účet. Na účet je samozřejmě možné přispět i jen tak. Příspěvky libovolné výše můžete zasílat až do konce roku 2020 na účet 262592202/0300. Do poznámky uveďte „Chiapas“. Díky!

Jeden, byť mezinárodní den se totiž zdá být rokem, pokud jste ve válce.

Zapatistický rok kávy!