Duben 2021.

Hora [Montaña] vypluje.

Z jednoho z domů Ixchel – matky lásky a plodnosti, babičky rostlin a zvířat, mladé i stařičké matky, ze vzteku, v jenž se proměňuje bolest zraněné a zneuctěné Země – vypluje Hora.

Jedna z mayských legend vypráví, že se Ixchel rozprostřela nad celým světem ve formě duhy, aby mu dala lekci rozmanitosti a inkluze a aby mu připomněla, že země nemá jen jednu barvu, nýbrž mnoho barev, a že všechny, aniž by přestávali být tím, čím jsou, společně osvětlují zázrak života. A ona, Ixchel, žena-duha, všechny barvy objímá a činí je svou součástí.

V horách Jihovýchodního Mexika, v tom nejstarším z nejstarších jazyků s mayskými kořeny,  vypráví Starý Antonio jeden z příběhů Ixchel, matky-luny, matky-lásky, matky-vzteku, matky-života.

„Z východu přišla smrt a otroctví. Tak se to stalo. Na tom, co bylo, nemůžeme nic změnit. Ale takto promluvila Ixchel:

,Ať život a svoboda zítra vypluje na východ ve slovech mých kostí a mé krve, mých dětí. Ať nevládne jediná barva. Ať nevládne nikdo a ať nikdo neposlouchá a ať každý je tím, čím je, s radostí. Protože bolest a utrpení přichází od těch, kteří chtějí zrcadla namísto oken, skrze které by mohli nahlédnout do světů, jimiž jsem. Vztek bude muset rozbít 7 tisíc zrcadel, než se bolest uvolní. Hodně smrti bude třeba přetrpět, než se konečně život stane cestou. Ať tedy duha korunuje domov mých dětí, horu, která je zemí mých následovníků.‘

Když přišel cestou železa a ohně útlak na mayskou půdu, ts’ul²,  který přijel zdaleka, uviděl mnoho figur bohyně-duhy a tak tuto zemi pojmenoval Ostrov žen [Isla Mujeres]

Jednoho zítřejšího rána, až se bude mluvící kříž³ dovolávat ne minulosti, ale budoucnosti, popluje hora až do země ts’ul a zakotví naproti starému olivovníku, který dává stín moři a identitu těm, kteří žijí a pracují na těchto březích.“

*

3. dne měsíce května 21. roku 21. století, z Isla Mujeres v mexickém Quintana Roo, vyrazí Montaña přes Atlantik na cestu, která přinese mnoho výzev a žádné výčitky. V šestém měsíci kalendáře spatří pobřeží kolem přístavu Vigo (města olivovníků) v Galicii na západním pobřeží Španělska.

*

Pokud nás nenechají vylodit, ať už kvůli covidu, migračním pravidlům, očividné diskriminaci, šovinismu nebo proto, že jsme si spletli přístav nebo hostitele, budeme připraveni.

Jsme odhodlaní tam čekat a rozložit obrovský transparent s nápisem „Probuďte se!“. Chvíli počkáme, jestli si naši zprávu někdo přečte. A pak ještě chvíli, jestli se někdo opravdu probudí. A pak ještě chvíli, jestli někdo něco udělá.

Pokud Evropa zdola nebude chtít nebo moct, tak s sebou prozíravě vezeme 4 kánoe a příslušná vesla a vydáme se na cestu zpět. Jasně, asi nám to bude nějaký čas trvat, než znovu spatříme břehy domu Ixchel.

Kánoe představují 4 části našeho bytí coby zapatistů, kterými jsme:

• Naši kulturu domorodého lidu s mayskými kořeny. Je to ta největší z našich kánoí, vejdou se do ní tři lidé. Je projevem úcty k našim předkům.
• Dobu tajného plánování, našeho působení v ilegalitě a období povstání. Je druhou největší kánoí a je projevem úcty těm, kteří padli po 1. lednu 1994.
• Dobu autonomie. Je třetí největší a je projevem úcty našim vesnicím, okresům a zónám, které, ve vzdoru a rebelii, pozvedli a pozvedávají zapatistickou autonomii.
• Dobu zapatistického dětství. Je to nejmenší kánoe a je pomalována našimi dětmi tak, jak se jim chtělo.

*

Ale jestli se nám povede vylodit a slovem obejmout ty, kteří tam bojují, vzdorují a bouří se, tak přijde oslava, tanec, zpěv cumbia a boky rozechvějí zemi, oblaka i vše mezi nimi.

A na obou stranách oceánu stručná zpráva zaplaví celé elektromagnetické spektrum a kyberprostor a její ozvěnu ucítíme v našich srdcích:

“La invasión ha iniciado”.
.-.. .- / .. -. …- .- … .. — -. / …. .- / .. -. .. -.-. .. .- -.. — (v morseovce)

A možná, jen možná, Ixchel, bohyně luna, prosvětlí naši cestu a bude, stejně jako toto ráno, našim světlem a osudem.

Opravdu.

Ze Zapatistického centra pro námořní a pozemský výcvik

Semillero Comandanta Ramona. Zona Tzotz Choj.

SupGaleano

Mexiko, úplněk 26. dubna 2021

Zdroj: http://enlacezapatista.ezln.org.mx/2021/04/26/la-ruta-de-ixchel/